„Z nabídek jsme si nevybrali, jejich posuzování končí,“ řekl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž, byť připustil, že by česká firma společně s tureckými partnery případnou zajímavější nabídku v budoucnu znovu posuzovala.
Podle dostupných informací ale ČEZ žádný zvláštní zájem na odchodu z Turecka nemá. Firma se sice hodlá v budoucnu více zaměřovat na domácí trh, což vyplývá i z politického zadání ze strany většinového akcionáře, kterým je český stát. Ale právě turecký trh se teď i pro ČEZ jeví poměrně nadějně – provozní zisk EBITDA z tureckých aktiv, které zahrnují výrobu i distribuci elektřiny, letos pravděpodobně přesáhne úroveň dvou miliard korun.
ČEZ navíc dává najevo, že není ve stejné situaci jako konkurenční společnosti RWE či E. ON, které postihlo německé odstavování jaderných elektráren, a musejí části svých byznysů prodávat. „Na rozdíl od jiných energetik nás k prodeji aktiv nic netlačí,“ uvedl Ladislav Kříž.
ČEZ ostatně do své nedávné prezentace pro investory zařadil vedle projektů nových paroplynových elektráren v Maďarsku, na Slovensku a v českých Počeradech také turecký projekt Hatay, který realizuje právě společný podnik Akenerji. Nový turecký paroplynový zdroj s instalovaným výkonem 900 megawattů má být hotov v létě 2014 a počítá se, že bude mít životnost zhruba třicet let.
Na druhé straně bude záležet na tom, jak se budou vyvíjet komplikované vztahy mezi oběma partnery ve společném podniku – společnostmi ČEZ a Akkök. Podíly obou firem v Akenerji jsou stejně velké a činí 37,4 procenta. ČEZ svou akvizici realizoval v květnu 2009 a stála ho 303 milionů dolarů. Dnes česká energetická jednička ovládá v Turecku 6,5 procenta trhu, pokud jde o prodej elektřiny, a podílí se více než jedním procentem na její výrobě.
