„Zkušenost několika posledních týdnů ukazuje, že Evropa musí v záležitosti energie usilovat o solidaritu. Vezmeme-li v úvahu nebezpečí plynové krize, měli bychom vytvořit účinnější mechanismus pro takový případ,“ prohlásil premiér s tím, že nejdůležitější bude dosáhnout jednoty mezi státy. Německá kancléřka Angela Merkelová podle něj už podotkla, že půjde o komplikovaný proces.
Varšava staví iniciativu na několika bodech, které se převážně týkají diverzifikace zdrojů. Počítá s „rehabilitací“ uhlí, rozvojem těžby břidlicového plynu i s dodávkami zkapalněného plynu z USA.
Zároveň chce, aby se státy dohodly na společném nákupu plynu od dodavatelů zvenku, což by posílilo vyjednávací pozici zákazníků a zajistilo jim „férové“ ceny. Premiér také žádá Brusel, aby poskytl 75 procent prostředků na vytvoření potřebné infrastruktury, především plynovodů mezi členskými zeměmi. Záměr podle Tuska podporuje unijní prezident Herman Van Rompuy. Očekává se, že Evropská komise do června předloží konkrétní plán, jak by energetická unie mohla fungovat.
Bruselský think tank Breugel před pár dny zveřejnil zprávu, ve které tvrdí, že unie je do roka schopná vzdát se ruského plynu. „Je to velká výzva, ale není to nemožné,“ uvádí se v materiálu. Organizace navrhuje, aby se 130 miliard metrů krychlových ruského plynu nahradilo dodávkami z Norska a severní Afriky. Některé země, například Nizozemsko, mohou zvýšit vlastní těžbu. Další náměty korespondují s Tuskovým plánem.
Polsko mezitím ve snaze o odpoutání se od ruského plynu neztrácí čas a snaží se zintenzivnit těžbu plynu z břidlic. Tento týden například uzavřela společnost PGNiG dohodu s americkým Chevronem ohledně spolupráce při průzkumu ložisek.
| Gazprom Ukrajině zdražil plyn |
|---|
| Ukrajina bude letos ve druhém čtvrtletí platit za tisíc kubíků ruského plynu 385,50 dolaru. Zaplatí tak o 40 procent víc než dosud. Šéf ruského monopolního vývozce Gazpromu Alexej Miller to sdělil s tím, že Kyjev za dosavadní odběr dluží jeho firmě celkem 1,71 miliardy dolarů. |
