Nejvýznamnější pokles těžby z tuzemských hnědouhelných těžařů loni zaznamenaly Severočeské doly ze skupiny ČEZ. Společnost vytěžila 21,7 milionu tun uhlí, o 8,8 procenta méně než v roce 2013. Již dříve uvedla, že důvodem trendu byla mírná zima a cena silové elektřiny v Evropě.
Pokles objemu těžby loni zaznamenaly i další čeští těžaři. Vršanská uhelná ze skupiny Czech Coal podnikatele Pavla Tykače, která každoročně dodává na základě dlouhodobé smlouvy pět milionů tun uhlí elektrárně Počerady ze skupiny ČEZ, snížila těžbu o 4,5 procenta na 6,5 milionu tun. Sokolovská uhelná pak vytěžila 6,4 milionu tun, o 1,7 procenta méně než předloni.
Jedinou společností, která v roce 2014 vytěžila meziročně, víc byla Severní energetická podnikatele Jana Dienstla. Loni zvýšila těžbu o 7,7 procenta na 3,3 milionu tun. Firmě ale hrozí útlum v případě neprolomení limitů těžby na jejím dole ČSA.
Prolomení limitů
Těžební limity stanovila vláda v roce 1991, v pondělí bude na výjezdním zasedání v Ústeckém kraji jednat o jejich prolomení. U dolu Bílina, který provozují Severočeské doly, zřejmě prolomení podpoří. Počítají s ním obě usnesení, které ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) vládě předkládá. Zástupce společnosti Vladimír Budinský již dříve řekl, firma by se díky tomu dostala k dalším 100 až 120 milionům tun uhlí, které doposud těžit nemohla.
V zemi naopak zřejmě dál zůstane přes 700 milionů tun uhlí, která má v prostoru za územními limity v rámci dolu ČSA Severní energetická. Rozhodnutí o tomto dolu by mělo být zřejmě odloženo, velmi pravděpodobně do roku 2020. Mluvčí Severní energetické Barbora Sáričková Benešová řekla, takový postup by byl „racionálně neodůvodnitelnou likvidaci jednoho z největších zaměstnavatelů v (Ústeckém) kraji“.
Škody za deset miliard
V současných limitech lze podle těžařů pracovat v ČSA zhruba do roku 2022. Při prolomení by se životnost lomu posunula do roku 2060, ale zmizel by Horní Jiřetín a Černice. Proti jakémukoliv prolamování se naopak bouří převážná část místních obyvatel i ekologové.
| Těžba hnědého uhlí v ČR v posledních letech (v milionech tun) | |
|---|---|
| 2012 | 43,7 |
| 2013 | 40,6 |
| 2014 | 38,3 |
Prolomení limitů v Bílině by podle studie Univerzity Karlovy pro ministerstvo průmyslu zvýšilo škody na životním prostředí a zdraví lidí o deset miliard korun. Při zachování limitů by ale podle těžařů přišly v obou lomech tisíce lidí o práci. Z hnědého uhlí v současnosti pochází téměř polovina elektřiny vyrobené v České republice. Podle optimalizovaného scénáře Státní energetické koncepce, kterou v květnu schválila vláda, se ale jeho podíl má do roku 2040 snížit na asi 15 procent.
