Větrná energie tak může zásobovat až 110 milionů domácností. Čínské preference tohoto druhu získávání elektřiny ještě vyniknou v porovnání s tamním objemem atomové energie, který činí 20 tisíc megawattů (gigawatt je přitom tisíc megawattů), podotýká institut Earth Policy.
“Čína buduje největší přenosovou soustavu elektrické energie na světě. Propojí vzdálené, ale větrné provincie na severu a západě země s hustěji obydlenými oblastmi centrální a východní Číny. Zároveň vláda poskytuje subvence na další rozvoj elektráren v těch oblastech, kde vítr tak silně nefouká, aby i z nich bylo možné efektivně ziskávat energii,” uvádí Matthew Roney z Earth Policy institutu.
Loni v listopadu vláda slíbila, že do roku 2030 bude zhruba 20 procent veškeré vyrobené energie v zemi pocházet z nefosilních paliv. To je zhruba dvojnásobek současné úrovně - jen větrné elektrárny se loni na celkové výrobě elektřiny v podílely sedmi procenty.
Fatih Birol: Evropa se v energetice vydala riskantní cestou
