A ČEZ předpokládá, že teprve ve druhém pololetí se ve statistikách výroby a exportu elektřiny projeví „síla“ jaderné elektrárny v Dukovanech, která prošla modernizací a zvýšením výkonu.
ČEZ i ministerstvo průmyslu se ovšem shodují, že po letošním vrcholu přijde postupný sestup. Na nové rekordy totiž nebude dost suroviny. „Od příštího roku očekáváme omezování těžby hnědého uhlí, dramatický pokles přijde od roku 2016,“ řekl deníku E15 náměstek ministra průmyslu pro energetiku Pavel Šolc. V roce 2013 těžba klesne o šest milionů tun.
Pokles těžby souvisí s tím, jak se uhelné společnosti postupně přibližují územním limitům, za nimiž už nelze těžit. Zvrat by mohlo přinést prolomení limitů, což se ovšem zatím zdá být politicky neprůchodné. Obchodní ředitel ČEZ Alan Svoboda upozorňuje, že výroba a vývoz elektřiny závisí také na poptávce v okolních zemích. Ta je ovšem silná dost.
Spotřeba v Česku se meziročně výrazně nemění, elektrická energie vyrobená navíc jde tedy na vývoz. ČEZ v prvním pololetí podle Svobody akceleroval výrobu elektřiny z uhelných elektráren kvůli atraktivnějším maržím, ale i Severočeské doly, které patří do stejné skupiny, se v těžbě dostaly na vrchol svých možností.
Čtěte také:
Nová energetická koncepce fandí jádru, uhelné elektrárny skončí
Temelín nestačí. Rozšíříme i Dukovany, má jasno ČEZ
ČEZ ve čtvrtletí téměř zdvojnásobil zisk
Vzhledem k poklesu výroby elektřiny v příštích letech nebude podle Svobody nutné omezovat vývoz elektřiny dalšími opatřeními, jak o tom uvažuje ministerstvo průmyslu pro období 2014 až 2016. Svoboda soudí, že by to navíc odporovalo evropským pravidlům.
Také náměstek Pavel Šolc předpokládá, že omezování vývozu skutečně nutné nebude. Ministerstvo však podle něho musí zvažovat i variantu, že kvůli zajištění dostatku uhlí pro teplárny bude podobná redukce vývozu přece jen nezbytná. Menší atraktivity vývozu pro výrobce elektřiny by pak bylo možné dosáhnout tím, že by se podíleli na nějaké části poplatků za provozování přenosové sítě, upřesnil Šolc.
Energetická skupina ČEZ zvýšila v pololetí čistý zisk meziročně o čtrnáct procent na 27,2 miliardy korun. Tržby vzrostly o devět procent na 113 miliard korun. Hlavním důvodem růstu zisku bylo zvýšení cen elektrické energie včetně vlivu oslabení koruny a úhrada pohledávek po splatnosti za rumunskými státními drahami. Firma to oznámila na svých webových stránkách. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) se skupině meziročně zvýšil o 4,5 miliardy na 48,4 miliardy korun.
