Bývalí vědci z Kolínské univerzity založili v roce 2009 společnost Next Kraftwerke, aby do sítě dodávali regulační elektřinu ze záložních generátorů v nemocnicích. O pět let později zaměstnávají 80 lidí a provozují zdroje na biomasu a plyn s výkonem tisíc megawattů, což je výkon jednoho bloku v Temelíně. „Vyplnilo se naše očekávání, že s rozvojem obnovitelných zdrojů s nestabilní výrobou bude trh s regulační elektřinou lukrativní,“ řekl agentuře Bloomberg jeden ze zakladatelů Jochen Schwill.
Udržování zálohy začíná být finančně zajímavé i pro tradiční energetické firmy. „Zpočátku tvořily systémové služby jen malou část tržeb. Dnes mají naše elektrárny deset procent zisku právě z trhu s regulační elektřinou,“ tvrdí Hartmuth Fenn ze společnosti Vattenfall. RWE, která loni spadla poprvé od roku 1949 do ztráty, už investovala 700 milionů eur do svých hnědouhelných elektráren, aby mohly v tendrech nabízet regulační elektřinu. Jako zálohu nyní mohou vyčlenit až polovinu z pěti tisíc megawattů.
O tom, že jde o lukrativní trh, svědčí ceny, za které lze provozovatelům přenosových sítí záložní kapacitu prodat. Cena za regulační elektřinu může být až 400krát vyšší než cena proudu na burze. Za poskytnutí megawattu výkonu operátorovi sítě inkasují majitelé elektráren až 13 922 eur.
Díky větší konkurenci však ceny za regulační elektřinu klesají. Megawattová záloha stála v červenci 1109 eur, zatímco v lednu to bylo 1609 eur.
