Nejdelší firemní kontrakty na pronájem kanceláří se přitom v Praze uzavírají na deset let, a to ještě výjimečně. A jsou to zpravidla majitelé kanceláří, kteří v době přebytku volných kancelářských ploch lákají firmy například pomocí příspěvků na úpravy interiéru.
„Naše společnost vyhrála tendr na nájemce Lannova paláce, jehož podmínkou byla částečná rekonstrukce objektu,“ hájí obchod mluvčí Finepu Pavla Temrová. „Firmě se Lannův palác velmi líbí a naši akcionáři se do projektu doslova zamilovali,“ dodala k důvodům, proč developer kývl na podmínky ČSSD. Firma navíc sází na to, že si klienti do budovy naproti Masarykovu nádraží najdou cestu snáz než do Paláce Koruna na Václavském náměstí, v němž Finep dlouhé roky sídlí.
Kolik socialisté od jednoho z největších pražských developerů na nájemném za zhruba dva tisíce metrů čtverečních ploch zinkasují, obě strany tají. „Výše nájmu je bez komentáře,“ sdělil místopředseda ČSSD pro hospodaření Martin Starec.
Podezřelé spojení s politickou stranou?
Z hlediska byznysu celá transakce jednoznačně kladně nevyznívá. „Ještě nikdy jsem o podobné transakci neslyšela. Na tak dlouhou dobu a ještě za podmínky takové rekonstrukce si firmy prostory obvykle nepronajímají,“ komentovala obchod poradkyně z realitního byznysu, jež si nepřála být jmenována.
Další profesionál z realitní branže upozornil, že z hlediska firemních peněžních toků transakce skutečně běžná není. Výstražné světýlko prý navíc bliká kvůli spojení obchodu s klíčovou politickou stranou. Současně ale za předpokladu nízkého nájemného a dobré ceny stavebních prací se podle něj nakonec transakce Finepu vyplatit může.
„Politická strana není podnikatelský subjekt, takže se nemusí chovat zcela tržně, ale může například jednat jen s cílem zachovat nemovitost,“ řekl Martin Kameník, předseda občanského sdružení Oživení, které se zabývá transparentností veřejné správy.
