Ve fotoreaktoru, plastovém akváriu naplněném krásně zelenou tekutinou, cirkuluje hermeticky uzavřen podivný koktejl: směsice nevábného odpadu (vody z toalet či popelnicový „džus“ pocházející ze skládek), kterou pohlcují maličké řasy reprodukující se velkou rychlostí za pomoci fotosyntézy díky světlu.
Ennesys ujišťuje, že pokrytí velkých budov těmito panely může snížit nejméně o 80 procent jejich spotřebu energie označované jako primární a 80 procent spotřeby vody. Věžové kancelářské budovy by tak mohly ročně ušetřit statisíce eur, možná i více.
„Řasy mají téměř stejnou energetickou hodnotu jako uhlí,“ vysvětluje vědecký ředitel firmy Jean-Louis Kindler. Hovoří o sobě jako o „kuchaři“ řas firmy Ennesys. „Ostatně velká část ropy, kterou dnes objevujeme, je tvořena fosilními řasami,“ říká.
Deset tisíc metrů čtverečních panelů Ennesys umožňuje vyrobit kolem 150 tun řas ročně. Z těch lze získat 70 tun oleje, biopaliva, které může být použito například v generátoru; suchý odpad zase může být využit pro topení či výrobu elektřiny.
Pokud jde o vodu čistou z 99,9 procenta, která je tímto procesem získávána, lze ji velmi dobře využívat pro splachovací zařízení, jež představuje největší spotřebu vody v budově.
Nová technologie může budovám pomoct splnit přísná kritéria
Ennesys do září postaví takovou konstrukci na zdech vlastních kanceláří, aby upoutala případné zájemce. Její americký partner OriginOil jí dodá přístroje umožňující oddělovat řasy od vody.
Potenciálním trhem jsou nové budovy. Od roku 2020 mají všechny nově postavené budovy vyrábět více primární energie, než samy spotřebují.
„Pro stavaře to je hlavolam a vzhledem k několikaletým termínům výstavby budov se tím musejí zabývat už dnes, aby splňovali normy, jinak nebudou moci budovy nikdy prodat,“ vysvětluje ředitelka vývoje Christine Grimaultová.
Kromě energie produkované řasami budou panely Ennesys poskytovat „tepelný deštník“, který bude bránit přílišnému teplu v létě a přílišnému chladu v zimě.
Řasy jsou využitelné i na skládkách
Malá firma má rozpracovány čtyři kontrakty, z nichž ten nejpokročilejší je s velkým stavebním podnikem a týká se výstavby věžové budovy západně od Paříže. Výše kontraktu se pohybuje kolem tří milionů eur (asi 75 milionů korun).
Kromě budov vypadá slibně i další sféra aktivit Ennesys. Jde o skládky, které produkují obrovské množství výluhů, „popelnicového džusu“. „Kávu“ z vysoce toxického odpadu s odpudivým pachem řasy s oblibou recyklují a krmí se tu oxidem uhličitým, díky němuž se reprodukují.
Pokud jde o vandalismus, Jean-louis Kindler ujišťuje, že panely odolají i těžkým předmětům. Jediným problémem, který je třeba ještě vyřešit, je ochrana před zobáky havranů, kteří ohrožují fasády.
