„Prostory Olšanského hřbitova jsou do značné míry nevyužívané, mimo důležité svátky zůstávají převážně nenavštěvované, náhrobky a památky se stávají terčem vandalismu nebo krádeží,“ uvedl ředitel Správy pražských hřbitovů Martin Červený. I to patřilo k impulzům, které vedly k úvahám o proměně, jež by prostor hřbitova zatraktivnila také pro jiné návštěvníky než pozůstalé.
I na základě debaty s občany dává Správa pražských hřbitovů spolu s Institutem plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) dohromady Generální plán péče o Olšanské hřbitovy. „Dokument má být jakousi příručkou pro všechny, kteří ovlivňují nebo se starají o vizuální podobu Olšan,“ sdělil Červený. Olšany mají být podle něj do budoucna nejen pohřebištěm, ale také příjemným a zajímavým prostorem pro návštěvníky i obyvatele okolních čtvrtí.
Generální plán péče o Olšanské hřbitovy vzniká v souladu s Manuálem veřejných prostranství. „Manuál bude výhledově doplňován o další kapitoly týkající se mimo jiné dalších veřejných ploch. Hřbitovy obecně, nikoli pouze Olšanské, jsou přesně téma, které se nabízí ke zpracování,“ sdělil architekt Filip Ditrich z IPR Praha.
Vzor? Berlínský Kreuzberg
Příkladem může být třeba berlínský Kreuzberg, kde vznikla na hřbitově kavárna Café Strauss. „Lidé ji využívají nejen k pohřebním hostinám a smutečnímu setkávání, ale je populární i mezi usedlíky a turisty,“ sdělila Blanka Dobešová z občanského sdružení Ke kořenům.
Podle Dobešové jsou zahraniční hřbitovy užívány také jako muzeum, park nebo prostor pro různé kulturní a společenské akce: „Lidé si tam zvykli trávit daleko více času, na hřbitov běžně vyrazí na koncert nebo třeba na jógu.“ Olšanské hřbitovy jsou napojené například na pražský park Parukářka.
Ton Schaap: Nákupní centra vysávají z městských čtvrtí život
