Protesty se rozlévají po Evropě. Které země jsou náchylné k francouzské nákaze?
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
- Vlna demonstrací zasáhla několik evropských zemí.
- Lidé jsou nespokojení se zdražováním, nedostupností bydlení nebo se stavem školství.
- Ve Francii nebo Itálii se protesty zvrhly v pouliční násilí a rabování.
Francie si neví rady s protesty, které o víkendu vyústily v útoky na veřejné budovy a rabování obchodů. Jejich intenzita přerostla tradiční meze a panují obavy, zda se násilnosti nestanou pravidlem. Vlna nespokojenosti se navíc šíří dál Evropou. Rušnou noc na pondělí zažil Milán. Ve Španělsku vedly demonstrace až k vyhlášení předčasných voleb.
Bernard Sananes, šéf francouzské průzkumné agentury Elabe, míní, že všechny protesty na kontinentu mají společný rys. Je jím selhání veřejných politik při řešení pocitu nerovnosti, řekl Bloombergu. Dění každopádně vznáší otázky, zda Evropané ve velkém neztrácejí trpělivost s růstem životním nákladů a nedostupností bydlení a zda jsou politici schopní je uklidnit. Podívejte se, jakým zemím nejvíce hrozí vlna nepokojů.
Francouzské studentské bouře na sebe nabalily další skupiny
Nepokoje ve Francii začaly minulý měsíc protestem studentů, kteří jsou frustrovaní zhoršujícím se stavem školství. Poukazovali na rozpadající se infrastrukturu, přeplněné učebny a nedostatek učitelů. Zpochybňovali i náplň výuky s ohledem na uplatnitelnost mladých lidí na pracovním trhu. Zablokovali stovky škol, některé poškodili nebo zapálili. Policie zatkla tisíce studentů, stovky učitelů i policistů utrpěly zranění.
Na nepokoje se postupně nabalovaly odbory a další skupiny nespokojené s plánovanými rozpočtovými škrty. Témata se rozšířila na vysoké životní náklady, ceny pohonných hmot, připojili se i dlouhodobě nespokojení zemědělci. Akce na sociálních sítích podporují účty spojené s někdejším hnutím žlutých vest, které pořádalo masové protesty na přelomu let 2018 a 2019, jež se následně rozlily i do Itálie, Belgie a do Nizozemska.
V neposlední řadě chaosu nejspíš využívají i kriminální gangy z problematických předměstí. Sobotní protesty se v mnoha městech zvrhly ve velké násilnosti a rabování. Hořely budovy, auta a na 1500 podniků utrpělo škody celkem za stovky milionů eur. „Je to, jako bychom byli ve válce,“ citovala France24 osmasedmdesátiletého obyvatele Paříže Mehmeta Ozedena.
Politici se vzájemně obviňují, kdo za eskalaci může. Šéfka krajní pravice Marine Le Penová ukazuje na radikální levici, podobně se vyjadřují i vládní představitelé. Premiér Sébastien Lecornu uvedl, že výtržníci byli součástí vysoce organizovaných krajně levicových skupin snažící se ovlivnit výsledek prezidentských voleb, které se budou konat za půl roku.
Lídr krajní levice Jean-Luc Mélenchon naopak viní vládu z toho, že svou policejní taktikou podněcuje chaos. „Nemůžete volat po ukončení násilí a zároveň hledat výmluvy pro ty, kdo se ho dopouštějí,“ vzkázal mu premiér Lecornu na sociální síti X. Odborníci však mají obavu, že francouzská politika je ve stavu paralýzy a stvořila prostředí, v němž žádná síla není schopná zklidnit sociální napětí.
Italská města zažívají rabování
Během víkendových dní se snažili zklidnit situaci i policisté v Miláně. Zadrželi až stovky lidí, v mnohých případech jde o nezletilé. Protestující se pokoušeli vniknout do obchodů a rozbíjeli výlohy. Na policii házeli dlažební kostky a pyrotechniku, zapalovali barikády z barových stolů a mobilní toalety. Policie proti nim použila slzný plyn, vodní dělo a obušky. V některých obchodech se zavřeli vyděšení turisté.
Nepokoje vypukly i v dalších severoitalských městech, například v Bergamu a Turíně. Jejich účastníci dávají najevo, že se jim nelíbí stav veřejných služeb, rostoucí životní náklady, stagnující mzdy a nedostupnost bydlení. Varují, že akce budou pokračovat, dokud nepadne vláda.
Premiérka Giorgia Meloniová prohlásila, že lidé mají právo demonstrovat, ale ne zapalovat italská města. Na sociálních sítích uvedla, že „chuligáni využili protestů k rozsévání chaosu, útoku na osoby odpovědné za zajištění bezpečnosti a k držení celých měst jako rukojmí“.
Také italská vláda viní z přiživování neklidu levici. „Je nepřijatelné, aby část středolevice přilévala olej do ohně ve snaze kompenzovat nedostatek vlastních nápadů a návrhů,“ řekl vicepremiér Antonio Tajani.
Belgičtí studenti se hlásí k francouzským
V Belgii vzplály nepokoje v Bruselu a v Lutychu. V hlavním městě policisté nasadili slzný plyn proti mladíkům, kteří házeli lahve, zapalovali popelnice a převraceli auta ve čtvrti Bourse. Podle novinářů skandovali protifašistické slogany.
Také protesty v Belgii odstartovali středoškoláci, kterým se nelíbí rostoucí náklady na vzdělávání ani reformy, které podle nich učiní studium méně dostupným. Přihlásili se tak ke svým francouzským kolegům.
Belgický ministr vnitra Bernard Quintin v sobotu prohlásil, že situace již není pouhým protestem. „Je to čisté a jednoduché násilí, organizované a opakované s cílem destabilizovat naši společnost,“ napsal na sociálních sítích. Dodal, že budou přijata veškerá nezbytná opatření k obnovení pořádku.
Portugalsko tíží drahé bydlení
Lisabonem o víkendu pochodovaly desítky tisíc Portugalců. Protesty původně vypukly v Portu, druhém největší portugalském městě, kde si aktivisté postavili stanové městečko. Portugalci vyjadřují nespokojenost s růstem životních nákladů a krizí bydlení. Tvrdí, že mzdy nestačí držet krok se zdražováním a řada lidí má potíže vyjít s penězi. Ceny nemovitostí se od roku 2017 zdvojnásobily a jsou tak hnacím motorem frustrace.
„Život je neuvěřitelně drahý. Náklady rostou drastickým tempem. Musím počkat, jak se v nadcházejících měsících vyvine má hypotéka, až dojde k úpravě úrokové sazby. Mám velké obavy,“ svěřil se Reuters dvaašedesátiletý učitel Pedro Penilo. Je přesvědčen, že středopravá vláda je zcela odtržená od reality.
Ministr pro parlamentní záležitosti Carlos Abreu Amorim v pátek uvedl, že vláda neustoupí křiku z ulice. Premiér Luís Montenegro varoval politické rivaly před přenášením atmosféry nestability a protestů do Portugalska.
Španěly pobouřilo vystěhování stařenky
Ve Španělsku se protestuje už delší dobu, do ulic vycházejí až desítky tisíc lidí. Také touto zemí cloumá nespokojenost s podmínkami bydlení, situace se vyostřila po případu medializovaného násilného vystěhování téměř devadesátileté ženy v Madridu. Lidé obviňují z rostoucího nájemného spekulanty a platformy jako Airbnb.
Průměrná cena nájmu se za dekádu zhruba zdvojnásobila a Španělé za něj vynakládají velkou část příjmů. Na madridském náměstí Puerta del Sol aktivisté kempují za právo na bydlení. I ve Španělsku se v poslední době protestovalo také kvůli stavu školství nebo proti legalizace nelegální migrace.
Vláda socialisty Pedra Sáncheze nedokázala prosadit opatření ke zvýšení ochrany nájemníků, což premiéra vedlo k vyhlášení předčasných voleb. Sánchez chce, aby hlasování posílilo levici. Nejspíš doufá, že mu vztek na bytovou krizi v listopadovém klání pomůže.
Albánce štve korupce, poklidné akce přitvrdily
Protesty nejsou jen problémem západní Evropy, neklid už měsíce sílí také v Albánii. Nespokojení lidé se nejdříve poklidně shromažďovali kvůli plánům na luxusní komplex cestovního ruchu, prosazovaný Jaredem Kushnerem, zetěm amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jsou přesvědčeni, že rezort poničí přírodu a nedotčené pobřeží. Premiér Edi Rama ale projekt hájil jako „dar“ s tím, že vytvoří potřebná pracovní místa.
Protesty ale v poslední době změnily charakter. K tématu korupce přibylo po vzoru Francie školství a demonstrace se zvrhly v násilnosti. Účastníci nepokojů zapálili veřejnou budovu a dvě banky, útočí na policisty.
„Mladí Albánci jsou unaveni veškerou tou korupcí, unaveni veškerou arogancí. Chtějí žít v lepší zemi a nebojí se použít násilí,“ řekl listu The Guardian ředitel Institutu pro politická studia v Tiraně Afrim Krasniqi. „Žádná prognóza neexistuje. Nikdo nemůže říct, co bude následovat,“ dodal.
