Žebříček deseti největších armád Evropy. Kdo má kolik tanků, letadel a vojáků v roce 2025?
Kdo má nejsilnější armádu v Evropě? A jak se evropské armády proměnily po ruské invazi na Ukrajinu? Odpovídá žebříček podle dat Global Fire Power (GFP), který sílu armád posuzuje nejen podle počtu vojáků a techniky, ale také podle schopností nasazení, modernizace a logistiky.
10. Švédsko
Desátou nejsilnější armádu má podle indexu GFP Švédsko. To mělo dlouhodobě, společně s Finskem, v Evropě zvláštní postavení. Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 se ale obě země rozhodly léta neutrality přerušit a vstoupily do NATO, čímž významně posílily jeho pozici na severu Evropy.
Země je známá vysokou technologickou vyspělostí a důrazem na soběstačnost v obranném průmyslu. Přestože švédské ozbrojené síly patří k menším v Evropě, vyznačují se mimořádnou kvalitou, moderním vybavením a schopností rychlé mobilizace. Švédsko provozuje více než 160 letadel, včetně Gripenů domácí výroby. Silnou stránkou je rovněž vyspělý systém protivzdušné obrany a rozsáhlé zkušenosti s arktickým výcvikem.
9. Polsko
Jedním z nejambicióznějších hráčů na poli evropské obrany je v posledních letech Polsko. Jeho geopolitická poloha na východním křídle NATO a historická zkušenost s ruským vlivem formují dlouhodobý důraz na silnou armádu a rozsáhlé investice do modernizace. V reakci na válku na Ukrajině Varšava výrazně navýšila vojenský rozpočet, zavedla nové programy branné přípravy a usiluje o vytvoření nejsilnější pozemní armády v Evropě.
Polské ozbrojené síly prošly v posledních letech transformací směrem k moderní a technologicky pokročilé armádě. Země investuje do nákupu moderních zbraní ze Spojených států a Jižní Koreje. Mezi nejvýznamnější akvizice patří tanky Abrams, houfnice K9, raketové systémy HIMARS či letouny F-35. Armáda čítá přes 200 tisíc aktivních vojáků a dalších 400 tisíc rezervistů, což představuje jednu z početně největších sil v Evropě.
8. Ukrajina
Žebříček GFP neopomíjí ani Ukrajinu, která se po roce 2022 stala symbolem odporu proti agresi a důkazem, že odhodlání a strategická mobilizace mohou zásadně proměnit vojenskou sílu státu. Ruská invaze z února 2022 přinutila zemi k bezprecedentní mobilizaci a rozsáhlé transformaci ozbrojených sil. Z armády, která před válkou čelila problémům s vybavením a financováním, se postupně stala jedna z nejzkušenějších a nejlépe prověřených sil v Evropě, přičemž Ukrajina těží z rozsáhlé mezinárodní podpory, zejména ze strany NATO a Evropské unie.
Díky dlouhotrvajícímu konfliktu se ukrajinská armáda neustále přizpůsobuje a inovuje, často kombinuje západní a domácí techniku. V současnosti disponuje přibližně 900 tisíci aktivními vojáky a dalším více než milionem rezervistů, což z ní činí jednu z největších armád na kontinentu. Výzbroj zahrnuje přes tisíc tanků, stovky obrněných vozidel a stále rostoucí počet moderních systémů protivzdušné obrany, dronů a dělostřeleckých jednotek dodaných západními partnery.
7. Španělsko
Španělsko patří k tradičním evropským vojenským silám, které staví na členství v NATO a zkušenostech z mezinárodních misí. Přestože nemá největší armádu na kontinentu, udržuje stabilní obrannou politiku a schopnost přispívat ke kolektivní bezpečnosti. Geopoliticky hraje Španělsko důležitou roli zejména v oblasti Středozemního moře, kde zajišťuje námořní operace a dohled nad migračními trasami.
Španělská armáda má přes 130 tisíc aktivních vojáků a necelých 100 tisíc záložáků. Disponuje více než 450 letouny a třemi stovkami tanků, přičemž klade důraz na moderní letectvo a námořnictvo. Španělsko má rovněž zkušenosti z misí v Afghánistánu, Libanonu či Sahelu, což přispívá k vysoké profesionalitě jeho jednotek. Slabinou zůstává relativně omezený obranný rozpočet.
6. Německo
Německo je ekonomickým i politickým lídrem Evropy, a přestože jeho ozbrojené síly byly po desetiletí poznamenány zdrženlivým postojem k vojenství, situace se v posledních letech výrazně mění. Po ruské agresi proti Ukrajině Berlín vyhlásil obrat v obranné politice, který má za cíl obnovit plnou bojeschopnost Bundeswehru. Německo zvýšilo výdaje na obranu na více než dvě procenta HDP, posílilo spolupráci s NATO a rozhodlo se modernizovat svou výzbroj i infrastrukturu.
Bundeswehr dnes čítá přes 180 tisíc aktivních vojáků. Hlavním těžištěm jeho síly jsou moderní letecké a mechanizované jednotky. Německo disponuje více než 500 letouny, včetně stíhaček Eurofighter Typhoon, a téměř třemi stovkami tanků Leopard 2. Zároveň hraje klíčovou roli ve vývoji evropských obranných projektů, například budoucího systému FCAS.
5. Itálie
Itálie patří mezi tradiční vojenské mocnosti jižní Evropy a hraje významnou roli v rámci NATO. Kvůli migraci, nestabilitě v severní Africe a na Blízkém východě si Itálie udržuje rozsáhlé námořní síly a aktivně se podílí na mezinárodních misích. Zároveň se snaží modernizovat svou obrannou infrastrukturu a posilovat spolupráci se Spojenými státy, Francií či Německem v oblasti vývoje moderních zbraňových systémů.
Italské ozbrojené síly čítají přes 160 tisíc aktivních vojáků, přičemž jejich největší předností je letectvo a námořnictvo. Itálie provozuje více než 700 letadel, včetně stíhaček F-35, a disponuje dvěma letadlovými loděmi, které výrazně rozšiřují její možnosti nasazení. Pozemní síly mají k dispozici zhruba 200 tanků a moderní obrněná vozidla. Na druhou stranu italská armáda čelí omezením způsobeným rozpočtovým tlakem a stárnoucí technikou v některých oblastech.
4. Turecko
Jednu z největších a nejdůležitějších evropských armád má Turecko. Díky své poloze na rozhraní starého kontinentu a Asie má také zásadní geopolitický význam, což odráží i jeho postavení v NATO. V posledních letech země výrazně investovala do domácího obranného průmyslu a prosazuje strategii vojenské soběstačnosti, která zahrnuje výrobu tanků, dronů i letecké techniky.
Turecko má přes 350 tisíc aktivních vojáků a dalších přibližně 600 tisíc lidí v záloze, což mu poskytuje značnou mobilizační kapacitu. Disponuje více než tisícem letounů a více než dvěma tisíci tanků, přičemž důraz klade na modernizaci a rozvoj vlastní technologie. Mezi symboly turecké vojenské síly patří především drony Bayraktar, které se osvědčily v konfliktech v Libyi, Sýrii a v posledních letech i na Ukrajině.
3. Francie
Třetí nejsilnější armádu má v Evropě podle GFP Francie. Ta dlouhodobě patří mezi nejvýznamnější vojenské mocnosti světa a v evropském kontextu představuje klíčového aktéra s globálním dosahem. Francouzská armáda je zároveň první v tomto srovnání, která disponuje jaderným arzenálem.
Francouzské ozbrojené síly se vyznačují vysokou úrovní profesionality a technologické vyspělosti. Armáda čítá kolem 200 tisíc aktivních vojáků, kteří působí od pozemních jednotek po letectvo a námořnictvo. Francie disponuje téměř tisícovkou letounů, včetně moderních stíhaček Rafale, letadlovou lodí Charles de Gaulle a špičkovými obrněnými vozidly Leclerc. I přes relativně menší počet tanků sází na mobilitu a technologickou převahu. Významnou součástí strategie je také obranný průmysl, který patří k nejrozvinutějším na světě a umožňuje Francii zachovat si vojenskou autonomii.
2. Spojené království
Spojené království si i po odchodu z Evropské unie udržuje status jedné z nejvýznamnějších vojenských mocností Evropy i světa. Díky své historické tradici, globálním zájmům a členství v NATO zůstává klíčovým spojencem Spojených států a hybnou silou alianční politiky. Britská armáda je vysoce profesionalizovaná a technologicky vyspělá. Británie je zároveň jednou z mála zemí s vlastními jadernými zbraněmi.
Britské ozbrojené síly mají přibližně 185 tisíc aktivních vojáků a další skoro milion lidí v záloze. Letectvo patří k nejmodernějším na světě a disponuje více než 600 letouny. Námořnictvo provozuje dvě letadlové lodě, které představují páteř britské námořní síly a umožňují nasazení jednotek po celém světě. Pozemní síly jsou menší než dříve, ale vysoce profesionální a dobře vyzbrojené. Výzvou zůstává menší počet tanků a otázka udržitelného financování dlouhodobých misí.
1. Rusko
Nejsilnější armádu v Evropě má stále Rusko, a to i přes rozsáhlé ztráty a mezinárodní izolaci. Jeho armáda jako dědic sovětské vojenské tradice zůstává jednou z největších na světě jak počtem vojáků, tak množstvím techniky. Kreml dlouhodobě staví na vojenské síle jako na klíčovém nástroji geopolitického vlivu – a to nejen v postsovětském prostoru, ale i v širším mezinárodním měřítku. Invaze na Ukrajinu v roce 2022 však zásadně odhalila slabiny ruské armády, například problémy s logistikou, zastaralou technikou i nedostatky ve velení.
Ruské ozbrojené síly čítají přes 1,3 milionu aktivních vojáků a další dva miliony rezervistů, což z nich činí zdaleka největší armádu na kontinentu. Dále disponují rozsáhlým arzenálem tanků, dělostřelectva a letadel. K tomu mají v Evropě jednoznačně nejvíc jaderných zbraní, jejichž počtu se vyrovnají pouze Spojené státy americké. Válka na Ukrajině proměnila ruskou armádu v sílu, která spoléhá více na kvantitu než kvalitu, ale i přes tyto limity zůstává Rusko prostřednictvím armády schopné ovlivňovat dění v sousedních regionech.
