Vláda schválila návrh rámce státního rozpočtu na příští rok a střednědobý výhled hospodaření státu pro roky 2021 a 2022. Příští rok i v dalších letech počítá ministerstvo financí se schodkem 40 miliard korun. Prioritami rozpočtu v příštím roce je stejně jako letos zvýšení důchodů nebo platů učitelů. V případě učitelů plánuje ministerstvo růst platů i v roce 2021. Dále rozpočet počítá se zvýšením rodičovského přípěvku, s růstem výdajů ministerstva obrany či snížením počtu míst u ministerstev o deset procent.
Finální verze rozpočtu se ovšem ještě může změnit. Loni v červnu v první verzi například ministerstvo financí navrhovalo pro letošní rok i další roky schodek rozpočtu 50 miliard korun. Nakonec byl schválen rozpočet se schodkem 40 miliard korun. Komunisté, kteří pomohli vládě ANO a ČSSD schválit rozpočet pro letošní rok a tolerují menšinovou vládní koalici, trvají na snížení schodku státního rozpočtu pro příští rok na 30 miliard korun.
Celkové příjmy státního rozpočtu na příští rok naplánovalo ministerstvo financí (MF) na asi 1,56 bilionu korun a v porovnání se schváleným rozpočtem 2019 dochází k nárůstu o 92,8 miliardy korun. Celkové výdaje rozpočtu by tak měly být 1,6 bilionu korun. V údajích jsou započteny peníze z fondů EU a dalších finančních mechanismů, jako jsou například tzv. norské fondy. Ty by příští rok měly činit 108,7 miliardy korun.
Rozpočet ONLINE: Na Schillerovou se sesype hněv, u Zemana má ale pochvalu jistou >>>
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) na twitteru uvedla, že tento návrh rozpočtu nemůže podpořit. „Na jedné straně chvályhodný nárůst výdajů na důchody a rodičák, na druhé chybějících 11 miliard pro další zranitelné skupiny. Tenhle návrh proto nemůžu podpořit. Přes léto nás čeká spousta práce,“ napsala na twitteru.
„Jedná se o typicky socialistický přerozdělovací rozpočet. Vláda vyvíjí negativní rozpočtové úsilí a vědomě tak zhoršuje strukturu rozpočtu. Nadále klesá podíl investic do budoucna, což je cesta do zaostalosti,“ řekl předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Zároveň dodal, že i přes výhrady k rozpočtu je TOP 09 připravena jednat o jeho podpoře za podmínky, že podíl investic bude alespoň deset procent.
Vláda musí podle zákonných pravidel návrh státního rozpočtu schválit a odeslat do Poslanecké sněmovny do konce září. Během léta ministři jednají s ministrem financí o rozpočtech svých resortů a do konce srpna musí MF návrh poslat vládě.
Průměrná penze by se měla příští rok zvednout přesně o 900 korun na 14 358 korun, tedy o 6,7 procenta. Podle odhadů by to mohlo být asi o 150 až 180 korun víc, než teď nařizuje zákon. Mimořádné navyšování důchodů se ale zřejmě podle materiálu v letech 2021 a 2022 už opakovat nebude.
Suma na platy ve státní správě a službách by se měla zvednout proti letošku o dvě procenta, učitelům o deset procent a neučitelským profesím o sedm procent. Na výdělky a platby za provedenou práci na ministerstvech, v úřadech a příspěvkových organizacích by mělo v rozpočtu být o 13 miliard víc než letos. Celkem by to činilo kolem 220,5 miliardy.
Podle schváleného materiálu by ve veřejné správě a službách v příštím roce měla přibýt téměř tisícovka nových míst. Aktuálně na takových pozicích pracuje více než 465 tisíc lidí. Podle MF by se sice mělo zrušit přes 5700 postů, přibýt by ale mělo 1600 učitelů, 3150 lidí v neučitelských profesích, 1000 vojáků a přes 900 příslušníků bezpečnostních sborů.
Materiál k rozpočtu počítá s tím, že by od ledna měla na ministerstvech ubýt desetina míst. V dalších resortních úřadech by to mělo být pět procent. V příspěvkových organizacích, jako jsou třeba knihovny, divadla, nemocnice, muzea, galerie, dětské domovy či ústavy, by to pak měla být tři procenta. Polovina uspořených peněz na platy ze seškrtaných míst by se využila na odměny.
Podle aktuálního návrhu rozpočtu mají příští rok proti letošku klesnout například výdaje resortu zahraničí o 237 milionů korun, financí o téměř 376 milionů a kultury o skoro 424 milionů korun. Výdaje resortu dopravy se mají snížit o 12,3 miliardy korun a zemědělství o 2,5 miliardy. Porostou naopak výdaje pro školství, místní rozvoj, zdravotnictví, spravedlnost, obranu, vnitro a zvýšit se mají také pro resort práce a sociálních věcí a rovněž průmyslu a obchodu.
