Další růst platů ve státní správě požadovaný ČSSD a odbory, zeštíhlování úřadů nebo schodek státního rozpočtu ve výši 40 miliard korun, který kritizuje KSČM. Třecími plochami plánu státních financí na příští rok se začne zabývat vláda, první jednání má na programu v pondělí. Dohodnout se musí do konce září, kdy zákon předkládá Poslanecké sněmovně.
Nejvíce mají dostat přidáno ministerstva práce a sociálních věcí a školství Jany Maláčové (ČSSD) a Roberta Plagy (ANO). Maláčová si polepší o pětačtyřicet miliard, Plaga o osmnáct. „Peníze půjdou na zvýšení důchodů a rodičovského příspěvku,“ uvedla mluvčí rezortu práce Barbara Hanousek Eckhardová. Od ledna znovu vzrostou penze o devět set korun měsíčně, rodičovský příspěvek se zvedne z nynějších 220 tisíc na 300 tisíc.
Maláčovou však čekají personální problémy. Z ministerstva nebo úřadů práce bude muset propustit přes 1100 lidí, ostatní členové vlády tolik pozic neseškrtají. Na zrušení deseti procent míst trvá šéfka státní pokladny Alena Schillerová (ANO).
Kromě sociální oblasti klade menšinový kabinet důraz na zvyšování platů učitelů v regionálním školství o dalších deset procent, a to i v přespříštím roce. O sedm procent pak stoupnou příjmy nepedagogickým zaměstnancům. Dvě miliardy navíc dostanou vysoké školy.
Pro Schillerovou je podstatné, že drží deficit na stejné úrovni jako letos. Se čtyřicetimiliardovým schodkem počítá i v letech 2021 a 2022. „Nerezignovali jsme na žádnou vládní prioritu, plníme koaliční smlouvu,“ řekla. O podpoře rozpočtu bude jednat se všemi subjekty ve sněmovně. Jednání s komunisty, kteří drží vládu u moci, však označila za prvořadé.
Právě KSČM žádá, aby schodek o deset miliard snížila. „Minus čtyřicet miliard je těžko akceptovatelných,“ prohlásila předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá.
Analytici postrádají v hlavních výdajových prioritách růst investic, který přitom loňský plán hospodaření státu obsahoval. „Tato vláda nemá žádnou vizi, takže ji nemá ani návrh rozpočtu,“ míní David Marek ze společnosti Deloitte s tím, že hospodaření se schodkem je při příznivém ekonomickém vývoji neomluvitelné. „Ještě navíc když je způsobené populistickými kroky, a nikoli tolik potřebnými investicemi,“ dodal.
Podle Martina Slaného z DRFG je výše investic primárně dána tím, jak se v příslušném roce daří čerpat zdroje z EU. „Politika vlády je jen směsice dílčích opatření, na což rozpočet pasivně reaguje,“ uvedl. Největší hrozbu do budoucna vidí v posilování mandatorních výdajů.
