Po třech týdnech čekání, zda si prezident Miloš Zeman nerozmyslí jmenování místopředsedy ČSSD Michala Šmardy ministrem kultury, se kauza výměny šéfa rezortu znovu ocitla na mrtvém bodě. Zeman přes svého mluvčího vzkázal, že Šmardu nejmenuje. A to přesto, že mu ústava žádnou takovou možnost nedává. Spor se táhne už čtvrt roku.
„Premiér Andrej Babiš má dvě možnosti - buď bude hrát spícího brouka, nebo podá kompetenční žalobu,“ prohlásil statutární místopředseda sociální demokracie Roman Onderka.
Dodal, že žaloba je na stole, protože jde hlavně o dodržování ústavy a nastavení mantinelů pro budoucí hlavy státu. Na druhé straně Onderka nevyloučil, že by se Babišovi ještě mohlo podařit Zemana přemluvit.
Onderka míní, že pokud obě varianty padnou, měli by ministři ČSSD podat demise. Na takovém postupu se už v červenci dohodlo širší vedení socialistů s tím, že šéf strany Jan Hamáček může vládní angažmá oranžových sám ukončit.
„Kdyby podali sociálnědemokratičtí ministři demise, pak by měl Andrej Babiš podle koaliční smlouvy, pokud to s jejím podpisem myslel vážně, dát demisi celé vlády,“ poznamenal Onderka.
Hamáček připomněl, že Česko je parlamentní a nikoliv prezidentskou demokracií. „Za vládu odpovídá premiér a vybírá si ministry. Prezident by měl postupovat podle ústavy,“ konstatoval.
Zeman zdůvodnil své rozhodnutí tím, že se Šmarda nikdy nezabýval problematikou kultury, a proto prý není odborně kompetentním nástupcem odvolaného Antonína Staňka (ČSSD).
Prezident ve svém středečním prohlášení také požádal Hamáčka, aby mu prostřednictvím Babiše navrhl jiného kandidáta. „Pan prezident například v minulosti jmenoval Karlu Šlechtovou ministryní obrany, která také neměla v této oblasti žádné zkušenosti,“ reagoval Hamáček.
Podle Šmardy je nyní na Hamáčkovi a premiéru Andreji Babišovi, aby spolu dohodli další postup.
Babiš počká
Krok prezidenta Miloše Zemana se nelíbí například ani šéfovi opoziční TOP 09 Jiřímu Pospíšilovi. Šéf senátorů KDU-ČSL Petr Šilar pak k současné krizi kolem obsazení postu ministra kultury uvedl: „Pan prezident už dlouhodobě dokládá, že mu jde o osobní moc. Je to projev člověka, který je ve funkci příliš dlouho a je na něm znát jeho nemoc a únava.“
Pochyby nad legitimitou současného Zemanova počínání pak vyjádřil pro Českou televizi ústavní právník Jan Kysela. Prezident může podle něj odmítnout jmenování ministra jen kvůli právní překážce nebo kdyby byl navržený bezpečnostním rizikem. Argument odborné způsobilosti, se kterým Zeman přišel, je podle něj důvodem maximálně pro stranu, která ministra nominuje, případně premiéra, nikoli hlavu státu.
Babiš chce situaci řešit příští týden po návratu z dovolené. „Beru prohlášení prezidenta republiky na vědomí. Budu čekat na vyjádření předsedy ČSSD,“ uvedl.
Několik měsíců trvající pat
Exministr Antonín Staněk v polovině května podal demisi po kritice odborné veřejnosti, která se na něj snesla po odvolání šéfů Národní galerie Praha Jiřího Fajta a ředitele Muzea umění Olomouc Michala Soukupa. Hamáček tehdy řekl, že Staněk nekončí kvůli odvolání obou ředitelů, ale kvůli vyhrocené situaci v kultuře, kterou už nemůže osobně zklidnit. Zeman demisi nepřijal. Argumentoval tím, že Staněk odhalil zneužívání veřejných peněz a neměl by za to být trestán. Babiš následně na žádost ČSSD navrhl odvolání ministra a současně jmenování Šmardy.
Zeman s odvoláním Staňka několik týdnů otálel, ústavní právníci proto mluvili o porušování ústavy. Babiš na prezidenta odmítl podat k Ústavnímu soudu kompetenční žalobu. Staňka nakonec z funkce odvolal ke konci července, nového ministra ale místo něho nejmenoval. Šmardu několikrát kritizoval. Poukázal na to, že zatímco Staněk má titul docent, Šmarda má jen středoškolské vzdělání. Šmarda podle Zemana také nemá žádné zkušenosti s kulturou, zatímco Staněk řídil jako primátor Olomouc, kterou prezident označil za kulturní město.
Prezident avizoval, že se k jmenování Šmardy vyjádří v polovině srpna po skončení své dovolené. Řízením ministerstva kultury byl pověřen ekonomický náměstek René Schreier.
