Komentář Petra Peška: Zeman, jeho obliba a poučení pro možné nástupce
Otálí s výměnou a jmenováním ministrů, jeho zahraničně-politický azimut je vychýlen až příliš východně, čas od času někoho urazí anebo vypustí z úst tu či onu vulgaritu. Přesto, nebo možná i proto, se prezident těší stále velké důvěře občanů. Podle nového průzkumu STEM celých 57 procent respondentů, zatímco u ostatních institucí jsou ta čísla znatelně nižší: vláda – 38 procent, Sněmovna – 35 procent, Senát – 32 procent.
Jistě, jde jen o jeden průzkum, nicméně je to setrvalý trend. A byť se hodnotily instituce a nikoliv jejich konkrétní představitelé, personifikace úřadu hlavy státu toto zjednodušení umožňuje. Miloš Zeman je populární, ať se to jeho odpůrcům líbí, či ne.
Navzdory mírnému poklesu důvěry se u prezidenta jedná o dlouhodobý výsledek, zajímavé jsou tedy spíše detaily. Z nich mimo jiné vyplývá, že hlava státu – nebo prostě Miloš Zeman jako takový – navzdory svým slibům jako sjednotitel společnosti nepůsobí. A při sledování jeho chování je zjevné, že se o to ani nijak zvlášť nesnaží.
Radši ho mají starší lidé a/nebo ti s nižším vzděláním. A přestože výsledky podle stranických preferencí jsou jen orientační, vysoká míra důvěry mezi sympatizanty KSČM (92 procent), SPD (88 procent) či ANO (81 procent) není asi daleko od reality. Stejně tak jako nedůvěra u příznivců Pirátů (69 procent), TOP 09 (72 procent) či ODS (74 procent). Ostatně to dost kopíruje voličské skupiny, které Miloše Zemana na Hrad dostaly či naopak volily proti němu.
Nedobrou zprávou pro stav našeho politického systému je setrvale nízká obliba ostatních institucí. I když ani to nic nového pod sluncem není a jejich chod to nijak nenarušuje. Ostatně bylo i hůř. Třebas letmý pohled na zhruba deset let starý, obdobný průzkum STEM (ze září 2009) ukazuje, že důvěra ve Sněmovnu (27 procent) či Senát (24 procent) byla i nižší. Mimochodem prezidentovi – tehdy Václavu Klausovi – důvěřovalo 70 procent.
A pro zajímavost ještě připomínka průzkumu STEM z prosince 2000, který se týkal přímo konkrétních ústavních činitelů. Tehdejšímu prezidentovi Václavu Havlovi důvěřovalo jen 45 procent dotázaných, předsedovi Sněmovny Václavu Klausovi 27 procent a premiérovi Miloši Zemanovi jen 21 procent. Obliba dokáže být vrtkavá…
Co se týká nynějšího průzkumu, nejde jen o zajímavost. Měl by být vodítkem pro uchazeče, kteří si dělají zálusk na prezidentský úřad po Miloši Zemanovi. Všechny voliče se jim samozřejmě nikdy oslovit nepodaří. Bez přivábení alespoň podstatnější části těch z věkových, sociálních a stranických skupin, jež vynesly k moci nynější hlavu státu, ovšem mohou uspět jen těžko. Ať se jim to líbí, anebo ne.