Konec vysokých mezd, manažerům se tenčí výplatnice o desítky tisíc
V letošním roce klesají především nejvyšší mzdy, propad je nejvíce citelný na Ústecku. Po letech se začaly v ohodnocení zaměstnanců projevovat zásadnější regionální rozdíly. Zároveň skončila éra často až extrémních mezd, které firmy musely pro určité kvalifikované pozice nabízet, aby je dokázaly obsadit. Vyplývá to z průzkumu mezd personální agentury Grafton Recruitment.
Průzkum, který mapoval aktuální finanční ohodnocení stovek pracovních pozic v devíti oborech a 13 regionech Česka, ukázal i to, že se zmenšuje rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší mzdou u dané pozice v konkrétním regionu. Zatímco spodní hranice v mnoha případech lehce roste, horní hranice často i výrazně klesá.
Například finanční manažer v Ústí nad Labem, který ještě v roce 2018 nastupoval až za 180 tisíc korun, letos dosáhl maximálně na 120 tisíc korun. Podobně vyhledavač talentů v Ústeckém kraji předloni nastupoval až za 55 tisíc korun, letos však maximálně za 35 tisíc korun hrubého. U manažera logistiky horní hranice mzdy klesla ze 150 tisíc na 85 tisíc.
Stejné rozdíly lze pozorovat i v jiných regionech, například na Liberecku mohl projektový manažer ještě loni nastoupit až za 110 tisíc korun, letos však již jen za 80 tisíc korun. V Jihomoravském kraji zase mohl účetní manažer ještě v roce 2018 dosáhnout až na 80 tisíc, letos na 55 tisíc korun.
"Na trhu je více volných kandidátů, a pro firmy je tak snazší některé dříve složitě poptávané pozice obsadit," uvedla marketingová manažerka Grafton Recruitment Jitka Součková. Koronavirová pandemie navíc u valné většiny kandidátů posílila potřebu stability a jistoty zaměstnání a jsou v mnoha případech ochotni nastoupit i za nižší mzdy než dříve.
Nejvíce mzdy klesaly na Ústecku, u některých pozic šlo o propad několikanásobně větší než v jiných krajích. "Dá se očekávat, že příští rok se regionální rozdíly ještě prohloubí," upozornila Součková.
Po Ústeckém kraji se situace z hlediska nástupních mezd nejhůře situace vyvíjela v Libereckém, Jihomoravském, Moravskoslezském a Jihočeském kraji. Naopak nejlépe se dařilo v okolí Hradce Králové a Pardubic, v Praze a Středočeském kraji, na Vysočině a v Plzeňskem kraji.
Jsou ale i profese, u nichž mzda setrvale roste, a to napříč republikou. Patří mezi ně například zdravotní sestra, jejíž mzda konečně překonala mzdovou úroveň výrobních dělníků, uvedla Součková. Zatímco v Praze v roce 2018 nástupní mzda zdravotních sester činila 25 až 30 tisíc korun, letos se pohybovala mezi 30 až 50 tisíci. Podobný růst, ačkoliv ne tak razantní, byl ve všech regionech. Největší byl v Libereckém a Ústeckém kraji, kde se zdravotní sestry dostaly během tří let z 22 až 28 tisíc na 30 až 40 tisíc.
Dalšími pozicemi, jejichž mzdy v posledních třech letech v téměř celé zemi rostly, jsou stavbyvedoucí a vývojáři programovacího jazyku Java se třemi až pěti lety zkušeností či auditoři se zkušeností do tří let. Rekordmanem z hlediska nejvyššího poklesu mzdy je naopak pozice manažera/ředitele softwarového vývoje v Ústeckém kraji, jehož nástupní mzda během roku klesla až o 70 tisíc korun.
