Trh s mobilní bezpečností je nyní na začátku a pro hráče typu Avast je důležité dostat se k co největšímu počtu uživatelů a zakořenit mezi nimi. Avast má společně s konkurenčním AVG nejoblíbenější mobilní bezpečnostní aplikace mezi běžnými uživateli, ještě lepšího postavení chce ale dosáhnout právě přes partnery.
V současné době ani tak nejde o to okamžitě začít vydělávat obrovské peníze, jako spíše právě o obsazení trhu. „Monetizaci na mobilních zařízeních ještě pořádně nikdo nerozlouskl, modely se ale najdou. Teď je důležité mít penetraci,“ popisuje Vlček s tím, že Avast už má „desítky milionů“ mobilních uživatelů a monetizačních aktivit zkouší několik.
Jednající pobočky v Asii
Partneři jsou jedna z dobrých cest. Mobilní operátoři mohou totiž začít software od Avastu nabízet svým zákazníkům předinstalovaný, podobně by to mohlo fungovat také u samotných výrobců chytrých telefonů a tabletů. Díky spolupráci s výrobci čipů je zase možné integrovat bezpečnostní technologie přímo do hardwarové vrstvy a těžit tak z licencí.
Jenže právě o tyto kroky se snaží také další hráči na trhu, včetně Kaspersky Lab, AVG a dalších. Navíc například Samsung vyvíjí vlastní bezpečnostní technologii Knox a třeba Intel si na integraci bezpečnosti do čipů koupil McAfee. V Avastu věří, že jim dvířka pootevře nový investor CVC Capital Partners, který společnost nedávno ocenil na miliardu dolarů.
„CVC má hodně kontaktů po celém světě, z čehož můžeme těžit,“ vysvětluje Vlček. CVC má například investice v mobilních operátorech Hongkongu, Švýcarsku a podobně. S navázáním vztahů s výrobci hardwaru mají zase výrazně pohnout vybudované pobočky Avastu v Asii, třeba na Tchaj-wanu, kde velká část výrobců sídlí. „Hlavním cílem asijských poboček je zaměření se na hardwarové firmy.“
Ani případná přítomnost ve formě předinstalované aplikace ale nemusí zaručit masivní rekrutování nových uživatelů. Takzvaný OEM uživatel totiž podle Avastu není úplně plnohodnotný uživatel a jen málokterý skutečně začne produkt, který dostane, využívat nebo za něj zaplatí. Na mobilních zařízeních je to navíc ještě výraznější než u tradičních počítačů.
„Předinstalovaný software má z PC špatnou pověst a lidé ho často berou jako odpad,“ konstatuje Vlček. Situace na druhou není tak špatná jako právě u počítačů, kde si firmy jako HP a Dell berou za instalaci OEM obrovské peníze. Výrobci mobilních přístrojů se zatím drží více při zemi.
Další akvizice, noví zaměstnanci, reklamní systém
Avast v současné době chystá vlastní mobilní reklamní systém, který by ještě letos rád začal více veřejně testovat a od kterého si slibuje poměrně zajímavé možnosti monetizace. Do této sítě by se v podstatě měli zapojit partneři a nabízet vlastní aplikace ke stažení.
Ve hře jsou rovněž další akvizice, nějaká by údajně mohla přijít ještě letos. Avast v loňském roce koupil dva startupy (Secure.me a Jumpshot), zajímal se jak o technologie, tak samotné lidi. Podobnou strategii chce firma uplatňovat i nadále. „Máme malé oddělení, které sleduje trh a má za úkol s případnými akvizičními cíli jednat.“
Nejziskovější česká technologická firma letos v rámci posilujících aktivit hodlá přijmout kolem 150 nových zaměstnanců, s většinou z nich se počítá do Prahy. I kvůli tomu se společnost bude stěhovat do nového sídla. Polovina z nových lidí má zamířit do vývoje. „Hodně nás zajímají absolventi vysokých škol, do kterých se nebojíme investovat a umožníme jim vyrůst. Spolupráci s nimi navazujeme ještě na škole,“ tvrdí Vlček, který se sám na provozního šéfa vypracoval z pozice programátora.
Ondřej Vlček souhlasí s tím, co například v Connected říkal spoluzakladatel Cognitive Security Michal Pěchouček – že analyzování virů a hrozeb už je zejména záležitost velkých dat. „Bezpečnost už je z velké části o datech. Klíčová vlastnost člověka je cit pro data.“
V Avastu už škodlivý software analyzují tak, že „natahají“ data do platformy postavené na Hadoopu a dalších technologiích a skrze machine learning a další techniky se odhalují anomálie. Tento cluster má v Avastu desítky TB a používají se různé nové technologie, například zpracování v grafických čipech (CUDA). „Tam se nám podařilo dosáhnout poměru 1:100 – jedním CUDA strojem se nám podařilo nahradit 100 procesorů Intel Xeon. Klíčem je dobře napsat software,“ popisuje Vlček.
