Drama, které se nyní dostalo i do běžné distribuce, je spojené s Českem také díky koprodukci, v Praze probíhala mimo jiné jeho postprodukce a snímek získal podporu od českého Státního fondu kinematografie. I když výsledek není dokonalý, české peníze se v něm zúročily lépe než v řadě letošních domácích titulů.
Kukuřičný ostrov je přitom minimalistický snímek. Obsahuje jednu lokaci, dvě hlavní postavy a několik vedlejších, velmi úsporný je, i co se týče dialogů (první věty zazní až po dvaceti minutách). Přesto pozorování několikaměsíčního pokusu starého muže a jeho vnučky vypěstovat a sklidit na ostrůvku kukuřici je zároveň baladickou meditací nad dospíváním, koloběhem života a silou přírody.
Režisér Georgij Ovašvili se víc než slovy vyjadřuje obrazem. Kameru nechává často pomalu objíždět ostrov, zásadní scény snad až zbytečně doplňuje hudebním doprovodem. Jinak bývá na ostrově uklidňující ticho a křehký klid před bouří.
Kromě nestálého počasí dusno vyvolávají i přejezdy motorových člunů plných ozbrojených mužů, řeka totiž leží na hranici mezi Gruzií a separatistickou Abcházií. A jeden voják na čas vstoupí na půdu a tím i do života dědy a dívky, která právě pověsila svou panenku na hřebík, doslova i metaforicky.
Ovašviliův druhý celovečerní snímek ukotvuje starosvětská poctivost nejen proto, že je natočený na 35milimetrový film. Jeho zápletka je přímočará jako houževnaté odhodlání dvou chudých farmářů. Zrníčka symbolů, která jsou kolem ní rozesetá, ale v paměti vnímavých trpělivých diváků s citem pro lyrické filmy mohou vyklíčit.
Kukuřičný ostrov
(drama, Gruzie/ČR/Francie/Kazachstán/Německo 2014, 100 minut)
Režie: Georgij Ovašvili
Scénář: Georgij Ovašvili, Jan Minneboo, Nugzar Šataidze
Hrají: Ilyas Salman, Mariam Buturišviliová, Tamer Levent
Hodnocení: 70 %
