Mayová uvedla, že zákon, který bude v parlamentu představen ve středu, je „dost odlišný“ od předchozích plánů dát policii větší pravomoc monitorovat komunikaci a webové aktivity. Tento návrh jeho oponenti překřtili na „špiclovskou chartu“.
Podle Mayové nebude návrh zákona obsahovat automatické pravomoci procházet historií prohlížení lidí, a jakékoli „vměšovací“ akce budou předmětem důkladného dohledu. To představuje ústupek kritikům, kteří tvrdili, že předchozí plány narušovaly právo veřejnosti na soukromí.
Diskuse o tom, jak chránit soukromí lidí a zároveň poskytnout ochráncům zákona pravomoci, jež v digitálním věku potřebují, bují od roku 2013
Mayová dodala, že návrh zákona má umožnit bezpečnostním složkám a ochráncům zákona vypořádat se s problémy, jimž čelí, a aktualizovat je do podmínek digitálního světa.
Diskuse o tom, jak chránit soukromí lidí a zároveň poskytnout ochráncům zákona pravomoci, jež v digitálním věku potřebují, bují od roku 2013, kdy někdejší spolupracovník americké Národní agentury pro bezpečnost (NSA) Edward Snowden vyzradil špionážní praktiky amerických i britských tajných služeb.
Britští bezpečnostní činitelé argumentují tím, že Snowdenova odhalení jejich práci vážně ohrozila. Zastánci a skupiny na ochranu lidských práv ale uvádějí, že Snowdenova odhalení jsou důkazem, že úřady nerespektují právo lidí na soukromí.
