Na fotografii, kterou na obrázku drží v ruce jednadvacetiletý Jiří Šlechtický, není bezvládná oběť vraždy, ale on sám. Takhle dopadl, když v parku Smetanovy sady v Jihlavě narazil na Milana Kanaloše a jeho partu.
„Poslední, co si pamatuju, je, jak se Kanaloš rozběhl a kopl mě do hlavy,“ vzpomíná Jiří Šlechtický, který po útoku upadl do bezvědomí.
„Kdyby šel kolem někdo jiný, tak by dopadl stejně, chtěli si prostě jenom bouchnout,“ je přesvědčen Vít Kovalík, který byl svědkem napadení. Podle něj to spíš, než ublížení na zdraví, byl pokus o vraždu.
Konfrontace s fotografií
Reportér Sedmičky ukázal fotografii zmláceného mladíka Kanalošovi v místě jeho bydliště a chtěl vědět, jestli člověka na fotce poznává a proč to udělal.
„Neznám, nevím, o koho se jedná,“ byla jeho první reakce. Nebylo se ani čemu divit, protože po tom, co mu udělal, by ho poznal jen málokdo.
„Vždyť je to už dva roky,“ začal si vzpomínat Kanaloš. Spletl se o půl roku, ale teprve v polovině května se případ dostane k jihlavskému soudu. Státní zástupce Jiří Morava v obžalobě uvedl, že si Kanaloš počínal velmi brutálně. „Choval se zcela amorálně. Do poškozeného kopal, když už bezvládně ležel na zemi. Dokonce mu nadzvedl hlavu, aby ho do ní mohl lépe kopnout,“ napsal Jiří Morava. Proč to udělal, Milan Kanaloš neřekl.
„Nemá nadávat do cikánů, vždyť je to feťák, co chcete od feťáků,“ hájila útočníka jeho příbuzná. „Já si nepřeju, aby se fotka objevila v novinách,“ reagoval pouze Kanaloš. Jeho příbuzní začali vyhrožovat, že podají udání pro rasismus. Za doprovodu vulgárních nadávek pak reportéra hrubě strkali ze schodů.
Jiří Šlechtický ale tvrdí, že nikoho neprovokoval a feťák rozhodně není. V parku narazili na partu asi deseti lidí, kteří napadli i jeho dva kamarády.
Kanaloš se ani nijak nesnažil po sobě zametat stopy. Když si pro něj policie přišla, našla na jeho botách krev Šlechtického. Podle státního zástupce to vypovídá o zuřivosti útoku.
Kromě Kanaloše policie obvinila ještě Michala Líbala.
Chodili ještě do školy
Na celém případu je zarážející, že Kanalošovi i Líbalovi bylo v té době pouhých osmnáct let a ještě chodili na střední školu. Navíc nikdo z nich nebyl dosud soudně trestán. Kde se v nich tedy vzala taková brutalita? Podle soudního znalce Slavomila Hubálka, který se zabývá těmi nejzávažnějšími násilnými činy, je to dáno třemi faktory. „První jsou problémy v rodině, druhý krize ve společnosti a třetí sledování násilných filmů a her,“ domnívá se Hubálek. Podle něj jsou známy případy, kdy mladí násilníci přiznávají, že od útlého dětství měli přístup k brutálním počítačovým hrám.
Kanaloš a spol. tehdy nechali Jiřího Šlechtického úplně bez pomoci. Probudil se až v nemocnici s frakturou nosu, otřesem mozku, prasklinou týlní kosti a prasklinou horní čelisti. Bohužel to ale nebyl jejich poslední útok na lidi ve městě. O tři měsíce později ve Srázné ulici přepadl Kanaloš s Petrem Kalayem Jakuba. P. Vytáhli na něj nůž. Z peněženky mu pak vzali dvě stě korun a z krku mu ukradli telefon.
Násilí mezi mladými lidmi v Jihlavě je stále častější. Sedmička nedávno psala o sedmičlenném gangu mladých a bezúhonných lidí, kteří s pistolí v
