Všechno tu začalo v roce 1900, kdy oficiální dekret nařídil koncentraci nevěstinců v jasně definovaných a izolovaných oblastech.
Ve čtvrti Lakkos tehdy vznikly domy lásky pro křesťany, což byla vlastně vynikající volba, protože čtvrť ležela u britských kasáren. Mnoho prostitutek angažovali pasáci z řad zaměstnankyň továren na rozinky. Uspokojení vojáků si však žádalo větší počty žen, a tak byly další služebnice prodejné lásky dovezeny z velkých přístavů ve Středozemním moři.
Lakkos se stal malým čtvercem obklopeným kavárnami, tavernami, nevěstinci, tekedes (místa v podzemí, kde se kouřil hašiš) a nemocnicí, sloužící pro léčbu pohlavních chorob a dezinfekci oblečení prostitutek.
V období mezi dvěma světovými válkami tak v Heráklionu vznikla originální subkultura tvořená šlapkami, psanci a umělci. Obyvatelé svérázné čtvrti si vytvořili vlastní slang, přezdívky, hierarchii a vášeň k rebetiku (městská řecká lidová hudba). Rytmus Lakkosu však definitivně dozněl s bitvou o Krétu, s prudkým bombardováním Heráklionu a s následnou nacistickou okupací. Vibrace krétského undergroundu jsou však v této čtvrti stále cítit. I přesto při procházce (směřujte k Městské knihovně Vikelea na Taksiarchou Markopoulou) uvidíte omšelé domy s malými zahradami, úzké uličky a obchody uzavřené kovovými deskami.
Svatá Trojice ožívá
Jen pár kroků od bzukotu centrálního trhu je další „zapomenutá čtvrť“ (vydejte se do ulice Giamalaki a pokračujte až do uliček Gavaladon a Servili). Agía Triáda neboli Svatá Trojice, kdysi známá jako „Kizil Tabia“, je bývalé centrum muslimských nevěstinců. Patří k nejlépe dochovaným částem starého města. Tady zažijete úplně jiný Heráklion, protkaný vlákny historie.
Bludiště křivolakých uliček vás dovede k vesnickým domům z osmanské éry s vnitřními zahradami a benátskými fontánami i ke šlechtickému domu Bej Šekéria (Apokóronou 11). Skrytá cennost města s nádhernými interiéry (i s hamámem) vám ukáže typický příklad balkánské architektury s neoklasicistními prvky. Dům však patří soukromému majiteli, nicméně můžete aspoň obdivovat výhled do zahrady a starou kašnu.
Různorodost architektury koresponduje i s místním multikulturním společenstvím. Již od dob turecké nadvlády zde sídlí nejstarší arménská církev v Evropě, včetně její pozoruhodné komunity, a potomci řeckých uprchlíků z Malé Asie. „Neviditelná čtvrť“ v posledních letech znovu ožívá. Koncerty Městské filharmonie, výstavy umění a diskotéky pod širým nebem na náměstí Mavrogénous vám představí Heráklion v úplně jiném světle.
Tvář Heráklionu: romantická
Benátské hradby chránily město přes sedm set let. Nyní jsou útočištěm pro zamilované páry a romantické duše. Nádherné procházky ve stínu stromů, úchvatné výhledy na mořskou hladinu, hory Psilorítis a Jouchtas dojmou i největší pragmatiky. Nedivte se, že si tento kout vybral jako místo posledního odpočinku slavný spisovatel Níkos Kazantzákis. Největší opevnění ve Středomoří má ale brány pro veřejnost otevřené pouze ve všední dny od 8 do 14 hodin.
Není mnoho měst, která se mohou pochlubit filmovým klubem s padajícími hvězdami nad hlavou, levnými vstupenkami (přibližně za tři eura) a úchvatnou atmosférou. První filmy se na bílém plátně na jihovýchodní baště benátských hradeb objevily před sedmi lety. Od té doby probíhají každé léto v kině pod širým nebem projekce starších i nových, krátkých i dokumentárních filmů, včetně snímků oceněných na festivalech. Každý film je na programu po tři dny, v původním znění s řeckými titulky od 21.30.
Tvář Heráklionu: relaxační
Z hlučných ulic Heráklionu můžete uniknout do starého přístavu. Tříkilometrová cesta po molu k pevnosti Koulés vás svede k rybaření, joggingu, nordic walkingu nebo k projížďce na kole. Zejména vpodvečer dýchá promenáda velkou pohodou. U pouličního prodavače si kupte dýňová semínka a vychutnávejte si sladké nicnedělání.
Pak se po pobřeží vydejte směrem k Přírodovědecko-historickému muzeu a užijte si autentickou večeři ve starém krétském domě v restauraci Peskesi (www.facebook.com/peskesi).
Přírodovědecko-historické muzeum zřídila Krétská univerzita v bývalé první elektrárně ve městě. V muzeu to energií opravdu srší. Kromě živočichů v akváriích i teráriích a skvělých expozic s vámi pořádně zacloumá i simulátor zemětřesení. V lavicích školní třídy sledujete video s následky různých stupňů otřesů Richterovy škály a zároveň prožíváte jejich intenzitu (www.nhmc.uoc.gr).
Tvář Heráklionu: umělecká
Bazilika svatého Marka (v blízkosti Morosiniho fontány) prošla od svého vzniku ve 13. století různými přeměnami. Od mešity přes kino, sklady až po sídlo Městské galerie umění. Dnes je obnovena ve své původní podobě a v úchvatném prostoru stojí za to navštívit umělecké výstavy i koncerty klasické nebo jazzové hudby. A možná při troše štěstí narazíte na Městskou filharmonii, jak ve dvoře zkouší hudební kousky od Lady Gaga nebo Michaela Jacksona.
OČIMA AUTORKY
Chrám patrona Kréty, svatého Tita, je plný zázračných relikvií a ikon. Touží-li Kréťané po splnění svého přání, zakoupí si v kostele „tamatu“. Kovová destička, někdy potažená stříbrem či zlatem, má na sobě symbol srdce, miminka, končetin nebo postavy (výběr záleží na tom, zda chcete získat lásku, počít dítě, uzdravit bolavou nohu či milovaného člověka). Pak vysloví modlitbu u svého svatého patrona, tamatu pověsí na ikonu a s důvěrou věří v uskutečnění své touhy.
Posedět s přáteli pak můžete v Central Park All Day Café Restaurant (Arkoleontos 19, nedaleko od benátské baziliky) nad skvělou kávou a čerstvě vymačkanou mandarinkovou šťávou ochucenou přírodní pryskyřicí mastichou. V kavárně vám půjčí zadarmo i kolo. Celkem rychle tak poznáte zajímavosti největšího města Kréty (další bicykly jsou zdarma k dispozici v oblasti Karavólas u obchodního centra Tálos a v Kenourgia Porta v ulici Evans).
Tvář Heráklionu: z ptačí perspektivy
Střešní terasa hotelu Astoria vám poskytne odpočinek po náročném programu. Pokocháte se nádherným rozhledem do okolí, nachytáte bronz, zaplavete si v bazénu a pak vše korunujete barbecue a vynikajícími koktejly (www.astoriacapsis.gr).
Článek vyšel v časopisu Lidé a Země
