EK: Česko musí zlepšit spolupráci výzkumu a průmyslu

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: NASA/JPL-Caltech Wikimedia

Česko musí zlepšit spolupráci výzkumu a inovací s průmyslem a podnikatelskou sférou, řekl dnes na tiskové konferenci v Praze Collin Wolfe z Generálního ředitelství pro regionální rozvoj Evrospké komise. Stát musí podle něj upřít pozornost na domácí firmy, aby se lépe zapojily a mohly využít výzkumné programy.

Zlepšením čerpání evropských fondů, větší informovaností o různých programech EU či odstraněním překážek pro inovace se dnes v Lichtenštejnském paláci zabývala mezinárodní konference nazvaná Synergie, výzkum a inovace fondů.

„Naším cílem je zvýšit zapojení průmyslu a podnikatelského sektoru do celého procesu. To je prioritní cíl i programu Inteligentní specializace. Průmysl a podnikatelský sektor by měl celý vědecko-výzkumný a inovační proces vést, měl by určovat jeho směr,“ řekl Wolfe.

Asi 88 miliard do výzkumu

V Česku se ročně investuje zhruba 88 miliard korun do výzkumu a vývoje s tím, že více než polovinu představují investice soukromého sektoru. „Na jedné straně jsou objemy poměrně veliké, na straně druhé se ukazuje, že spolupráce mezi veřejnou výzkumnou sférou a soukromou je velmi malá. Odhad té interakce je v rozsahu 1,5 až dvě miliardy korun. Z 88 miliard tak jen dvě miliardy popisují interakci mezi těmito světy,“ řekl poradce vicepremiéra Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) Marek Jetmar.

Nejvíce investic ze soukromého sektoru jde z oblasti IT a telekomunikací a automobilového průmyslu, do budoucna se jako perspektivní jeví i další investice, jako třeba výroba letadel nebo kolejových vozidel a další.

Česká republika si už vytyčila klíčové oblasti, v nichž by mohla být excelentní. Právě to je potřeba k tomu, aby mohla lépe využít i evropské dotace, do roku 2020 až sedm miliard eur. Národní strategii pro výzkum a inovace vláda schválila v polovině února.

Strategie inteligentní specializace

Za zásadní dokument proto Bělobrádek považuje takzvanou RIS3 strategii (Strategii inteligentní specializace), má umožnit směřovat část evropských i národních peněz do oborů, ve kterých by Česká republika měla být konkurenceschopná a orientovat se na tyto odvětví v rámci osmadvacítky i do budoucna.

Česká republika už základní oblasti komisi podle Bělobrádka předložila. Teď spolu jednají Národní inovační platformy, v nichž se baví zástupci podnikové sféry s akademiky a státní správou. Vznikla už například Národní inovační platforma, která se zabývá společenskými výzvami. Jednání by měla skončit do poloviny roku, uvedl. „Předpokládám v průběhu podzimu předložení a schválení na vládě,“ dodal vicepremiér.