Microsoft si zatím takové dohánění může dovolit – stále je to totiž finančně velice výkonný stroj. Za poslední rok firma vydělala 27 miliard dolarů, takže pro akcionáře se jeví jako stabilní a bezpečná volba. Jako stabilní a bezpečná volba se jeví i nově jmenovaný výkonný ředitel Satya Nadella, který Microsoftem proplouvá posledních 22 let a který se po Billu Gatesovi a Stevu Ballmerovi stal teprve třetím šéfem společnosti.
Zvenčí se inženýr indického původu s novým ročním platem 18 milionů dolarů skutečně může jevit jako prostý pokračovatel zaběhnutých pořádků, na kterého padla volba, až když se nepodařilo nalézt nikoho jiného. Představenstvo Microsoftu si sice Nadellu vybralo mezi možné kandidáty na vedení firmy hned v začátcích, zároveň se ale snažilo přijít s někým zvenčí.
Nicméně ne každému se chtělo post přijmout. Jedním z hlavních důvodů je přítomnost Gatese a Ballmera v představenstvu Microsoftu. Možní kandidáti se oprávněně obávali, že se bude stín těchto dvou legend neustále vznášet nad jejich hlavami a že s firmou ve skutečnosti nebude lehké hnout.
Satya Nadella také nesplňoval všechny požadavky, které si představenstvo vytyčilo. Hledání ale bylo dlouhé, takže muselo dojít na kompromisy. A nakonec je možná dobře, že se Nadella postu hlavní postavy v Microsoftu ujme. Řada zaměstnanců a partnerů Microsoftu ho totiž označuje za „agenta změny“ a pochvaly se postupně sbíhají také od konkurence a dalších vlivných lidí z technologické branže.
Ballmer a Nadella: voda a oheň
Nadella je v prvé řadě inženýr, technik a člověk od IT, což ho výrazně odlišuje od Steva Ballmera, který byl v podstatě pouze obchodník a neměl příliš čich na nové trendy. Příchod Nadelly na pozici nejvyšší by pro Microsoft mohl znamenat něco podobného, co znamenal návrat Larryho Pagea do čela Googlu – mnohem větší orientaci na nové technologie a experimenty a vyslyšení hlasů vývojářů. Nadella je znám tím, že si příliš nepotrpí na zbytečné schůzování a zbytečné vrstvy v managementu.
Steve Ballmer proslul tím, že Microsoft zabarikádoval v jeho vlastním hradu a pokoušel se odrážet útoky ze všech stran. Těžil z toho, čím byla firma historicky cenná, zejména tedy z operačního systému Windows a kancelářské sady Office. Ballmer se velice bál, že by případné novinky a zásadní změny mohly tato zlatá vejce ohrozit, a bránil tak výrazným inovacím.
Vývojáři v Redmondu například ještě před iPadem připravili povedené verze tabletů, které neměly s Windows nic společného. Ballmer je nicméně na trh nepustil, protože se bál, že právě ony ohrozí pozici Windows. Místo toho to udělal Apple a později samozřejmě i tablety s Androidem.
Windows 8 už se v podstatě jeví jako splašená reakce na aktivity konkurence. Tradiční počítačový trh se mezitím začal výrazně propadat (v loňském roce o 10 procent) a nevypadá to, že by se měl tento trend zastavit.
| Satya Nadella |
|---|
| » narodil se v roce 1967 v indickém Hajdarábád v rodině důstojníka, který byl v letech 2004 až 2009 členem vládní plánovací komise » v Indii získal bakalářský titul v oboru elektrotechniky, po odchodu do USA si doplnil vzdělání na univerzitách ve Wisconsinu a v Chicagu » po studiích spolupracoval se společností Sun Microsystems » v roce 1992 nastoupil do společnosti Microsoft – do oddělení výzkumu a vývoje, poté ve firmě prošel nejrůznějšími pozicemi » letos 4. února byl jmenován generálním ředitelem Microsoftu » s manželkou Anupama má tři děti » je vášnivým čtenářem americké a indické poezie a také miluje kriket |
Dalším příkladem Ballmerovy defenzivní taktiky je Office převedený do webového prohlížeče. I tento projekt v Microsoftu fungoval už před mnoha lety, Ballmer ale nechtěl ohrozit prodej licencí tradičního „krabicového“ Office.
Jenže Google mezitím postupně vyladil Google Apps (Docs), rychlým vývojem přidává nové funkce a začíná se ve velkém dostávat k firmám i běžným uživatelům. Google Apps už tvoří téměř 10 procent příjmů Googlu a Microsoftu naopak v posledním čtvrtletí spadl prodej běžných licencí Office o 16 procent. Reaguje na to sice solidním růstem cloudového Office 365, silná konkurence už se ale stihla etablovat.
I přesto tyto (a mnohé další) nepovedené kroky v Microsoftu stihly vyrůst produkty, které získávají velice silné postavení na trhu a zřejmě firmu v budoucnu potáhnou. Mimo silný firemní software jsou to zejména cloudové a serverové technologie, za jejichž vývojem a uváděním na trh stál právě Satya Nadella. Produkty, se kterými měl tento indický veterán co do činění, stojí zhruba za dvěma třetinami příjmů Microsoftu.
Jenom cloud Windows Azure konkurující třeba Amazonu už je miliardovým byznysem a Office 365, na němž se Nadella rovněž podílel, je na podobných číslech. Tržby Microsoftu z cloudu v posledním roce překročily 20 miliard dolarů. Nadellovo jmenování do funkce výkonného ředitele tak naznačuje, že právě touto cestou se Redmond bude chtít vydat a čísla z této oblasti ještě více posílit.
Velká budoucnost velkých dat
Autor těchto řádků se v minulosti s Nadellou několikrát potkal a prohodil s ním pár slov. Z nich bylo vždy jasné, že vývoji na technologickém trhu velice dobře rozumí a že chápe jak technologické, tak obchodní souvislosti.
„IT byznys nerespektuje tradice. O co jde, jsou inovace,“ jasně naznačil koncem loňského roku na konferenci LeWeb v Paříži. Z jeho pozice inovátora v Microsoftu je mu možné věřit i to, že jeho společnost dokáže v budoucnu držet krok. „Musíme to dokázat. Nebyli bychom tu více než třicet let, kdybychom něco takového neuměli.“
Satya Nadella vidí velikou budoucnost mimo jiné v takzvaných velkých datech (big data). I to je důvod, proč si Microsoft stále drží vysoce ztrátový internetový vyhledávač Bing, za jehož výrazným posunem opět stojí indický technolog a manažer.
Bing se navenek tváří jako konkurence pro vyhledávání Googlu, na pozadí ale jde o platformu, která se učí pracovat s daty. Sbírá informace, učí stroje (machine learning) a zřejmě nebude žádným větším překvapením, až technologie Bingu budou postupně začleňovány do cloudových a serverových produktů Microsoftu.
Je jasné, že Microsoft bude chtít do budoucna tlačit technologie, které běží na pozadí a které v podstatě zajímají pouze užší skupinu lidí točících se kolem IT. V cloudech a datových centrech jsou peníze, protože v podstatě každé koncové zařízení už je připojeno k internetu a z cloudů čerpá data. Nicméně Microsoft je pořád v byznysu s Windows, Windows Phone a dalšími koncovými produkty, a tam už situace tak průzračná není.
Trable s konkurencí
Steve Ballmer prosadil vývoj tabletu Surface, jehož prodeje se sice v posledním čtvrtletí zdvojnásobily, stále ale jde o malý byznys (v kontextu celé firmy), který navíc prozatím lepí ztráty z předchozích prodejů. Mnohem horší ale je, že Microsoft začal přímo konkurovat svým partnerům a výrobcům hardwaru a mnozí mu to začínají vracet. Velcí strůjci notebooků vydávají stále více modelů s cloudovým operačním systémem Chrome OS od Googlu a trh už na to reaguje.
Příliš komplexních čísel z trhu sice prozatím není, obchodní aktivity výrobců a distributorů už jsou ale zřejmé, a výmluvně působí i čísla, která už je možné získat. Podle analýzy společnosti NPD tvořily chromebooky koncem loňského roku 21 procent prodejů notebooků. Společnost Forrester zase přispěchal s údajem, že více než 20 procent IT oddělení ve firmách o těchto strojích velice vážně uvažuje pro nasazení mezi zaměstnanci.
Nadella prozatím vzkazuje, že koncová zařízení jsou pro něj stále důležitá a že chce jasně pohnout také s Nokií, kterou Microsoft koupil za 7,2 miliardy dolarů a která se stala v podstatě jediným výrobcem chytrých telefonů s Windows Phone. Zde lze doufat, že Nadella dostojí své pověsti a nebude brzdit případné inovace, se kterými jeho výzkumníci přijdou.
Přijít s něčím jiným totiž bude zásadní, protože zatímco Microsoft v mnoha oblastech konkurenci pouze dohání, ona už je zase o krok dál a vymýšlí chytré roboty, automobily bez řidiče, různé mobilní přístroje.
Teď ještě aby nový šéf nebyl pod příliš velkým vlivem Billa Gatese, který odešel z místa předsedy představenstva a chce třetinu svého času věnovat funkci poradce pro produkty. Návrat otců zakladatelů však nemusí být vždy ideální – jak se ukazuje na případu Iva Lukačoviče a jeho opětovného angažmá v Seznamu.
