Panda velká (Ailuropoda melanoleuca) patří k nejvybíravějším strávníkům zvířecí říše.
Zkonzumuje denně asi dvanáct kilogramů bambusu. A kromě toho už prakticky nic jiného.
Nestravitelný jídelníček
Bambus obsahuje všechny základní živiny – bílkoviny, tuky i cukry. Většina energie je však „uvězněna“ v těžko stravitelných složitých cukrech, jako je celulóza a hemicelulóza. Ty procházejí pandími útrobami z valné části nestrávené ve výkalech. Z celulózy dokáže panda strávit jen 8 % a z hemicelulózy jen o málo víc – asi 27 %.
Jiní tvorové si dokážou s podobnou potravou poradit. Například přežvýkavci disponují složeným žaludkem, kde hostí pestrou a početnou posádku mikrobů. Ti za ně rozloží nestravitelnou celulózu a hemicelulózu na jejich jednoduché a lehce stravitelné cukry. Panda je však šelma a tomu odpovídá i anatomie jejího trávicího traktu. Také její střevní mikroflóra připomíná ze všeho nejvíc mikroby z útrob medvědů a dalších šelem; s mikroby býložravců nemá na první pohled mnoho společného.
Jedinečné enzymy
Nyní se pokusili čínští vědci přijít záhadě pandího trávení na kloub. Provedli zevrubný výzkum mikrobů nalezených v trusu volně žijících pand i pand chovaných v zajetí. Výsledky jejich práce zveřejnil prestižní americký vědecký časopis Proceedings of the National Academy of Sciences. Pandy žijící v zajetí a v přírodě mají odlišný jídelníček. V zoo dostávají zvířata i některé nezvyklé „pokrmy“, např. ovoce nebo mléko. Přesto byla mikroflóra všech zvířat prakticky stejná.
Zvláštností se ukázaly pandí bakterie rodu Clostridium, které jsou vybaveny krajně nezvyklými geny. Genetici nikde jinde takové geny nenašli. Vše nasvědčuje tomu, že bakterie podle tohoto genu vyrábějí enzymy, kterými rozkládají alespoň malou část složitých cukrů z bambusu. Díky tomu načerpá panda z potravy dostatek energie a dokáže přežít.
Panda konzumující bambus
Přestože jsou pandy odkázány prakticky výhradně na rostlinnou potravu, mají méně enzymů pro její zpracování, než kolika příroda vybavila například všežravého člověka. Panda je ke konzumaci bambusu uzpůsobena silnými čelistmi, zuby a dokonce i změněným tvarem jedné z kostí tlapy, která vytvořila šestý prst a dovoluje zvířeti držet stonek bambusu a cpát si jej do tlamy. Hlavní trik, který pandě zajišťuje dostatek energie a živin je prostý. Pase se na bambusových porostech v průměru patnáct hodin denně. Z hromady rostlinné hmoty, kterou za den spořádá, nakonec vyždímá to, co potřebuje.
