Jídlem tráví nejméně času Řekové a Poláci, Češi se jim přibližují

Podle času stráveného u jídla lze prý země rozdělit do několika kategorií: V první jsou zmíněné zejména východoevropské národy, které tráví u všech jídel minimum času. Naproti tomu tradiční „gurmáni“ – Italové a Francouzi – si v klidu vychutnávají hlavně večeře. V porovnání s dalšími zeměmi si dopřávají i poměrně delší obědy a pouze u snídaní se nezdržují nijak dlouho.

Lidé v anglosaských zemích – zejména ve Velké Británii, ale částečně i v USA, rovněž rádi dlouze večeří, ale oběd mají kratší. V Albionu dokonce do čtvrt hodiny zvládne jídlo v poledne plných 28 procent lidí, což je absolutní rekord. Jasně se tak ukazuje, že v této zemi není oběd hlavním jídlem dne. V kontrastu s tím jsou země latinské Ameriky – Mexičané, Venezuelané a Brazilci, kde dlouze snídají i obědvají, ale večeří již nepřikládají takový význam.

Společnost Edenred oslovila svých 2500 zaměstnanců ve 14 zemích v rámci kampaně na podporu zdravého stravování ve světě. Češi sami sebe v dotaznících spíše přiřadili ke „gurmánským“ zemím jako Francie a Itálie v otázce, co je pro ně v době oběda nejdůležitější: nejčastěji totiž odpovídali, že jim jde o kvalitu pokrmu.

Naopak dobrou společnost (přátelé, spolupracovníci) u stolu je důležitá pro Jihoameričany, ale třeba i Němce a Japonce. Rychlost obsluhy a dostupnost místa pak preferují Poláci, Američané a Britové. Podle Edenred se tak prý ukázalo, že preference rychlosti jídla u Řeků je výsledek ekonomické krize, pro lidi v Polsku a anglosaských zemích je rychlost poledního jídla přirozenou prioritou.

Velké rozdíly panují i v rozmanitosti stravování v jednotlivých zemích. Například Češi a Japonci jsou velmi konzervativní (Češi se sice považují za gurmány, na druhou stranu je však jejich strava nejméně pestrá ze všech sledovaných zemí), zejména jižní národy mají rozmanitější jídelníček.