Inflace v únoru zaútočí na čtyři procenta. ČNB bude muset znovu šlápnout na brzdu

Po čtvrt roce jsme v Komerční bance opět přistoupili k revizi makroekonomické prognózy českého hospodářství. Co se za to čtvrtletí změnilo? Za nás se česká ekonomika nezastavila, motor stále běží, ale zdražilo palivo, a tak jsme podřadili na nižší rychlost. Pro letošní rok jsme totiž odhad růstu HDP snížili z 2,1 na 1,7 procenta, pro příští rok z 2,6 na 2,3 procenta. Neznamená to návrat ke stagnaci či dokonce recesi. Tuzemská ekonomika má stále na čem stavět, podmínky pro její růst jsou ale méně komfortní, než jsme ještě v létě předpokládali.

Jedním z hlavních důvodů je pokračující konflikt na Blízkém východě. To, co zpočátku vypadalo jako dočasný energetický šok, se protahuje. Doprava přes Hormuzský průliv zůstává významně omezená a vyšší spotové ceny energetických komodit se s postupem času stále více propisují i do dlouhodobějších kontraktů. Pro energeticky náročnou českou ekonomiku, která je zároveň čistým dovozcem energií, jde o nepříjemnou kombinaci. Vyšší ceny energií ukusují z růstu a zároveň přilévají olej do inflačního ohně.

Slabší dynamika

Navíc už první polovina letošního roku ukázala slabší dynamiku, než jsme čekali. Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí pouze o 0,1 procenta a ve druhém o 0,3 procenta mezičtvrtletně. Spotřeba domácností sice roste, její dynamika ale zvolnila. Slabším článkem zůstává průmysl, na který vedle dražších energií doléhají problémy v dodavatelských řetězcích a silná zahraniční konkurence.

Dobrou zprávou je odolnost domácí poptávky. Spotřeba domácností by letos měla vzrůst o 2,7 procenta a fixní investice dokonce o 6,1 procenta. Trh práce zůstává napjatý a mzdy rostou svižným tempem. Předstihové indikátory navíc naznačují, že problémy průmyslu nejsou předzvěstí další dlouhé stagnace. V příštím roce domácí poptávku podpoří i expanzivnější fiskální politika.

Tady ale přichází ono pověstné „ale“. Fiskální expanze míří do ekonomiky, která netrpí nedostatkem poptávky ani výrazně nevyužitými výrobními kapacitami. Část rozpočtového stimulu se proto může promítnout spíše do vyšších cen než do trvalejšího zvýšení hospodářského růstu.

Hlavní komplikace roku 2027: inflace

Právě inflace bude podle nás hlavní komplikací roku 2027. Po letošních průměrných 2,1 procenta očekáváme její zrychlení na 3 procenta. Zdražovat budou energie pro domácnosti, obrátí se dosavadní příznivý vývoj cen potravin a vyšší zůstanou i ceny pohonných hmot. Na začátku roku může být inflační obrázek ještě nepříjemnější. V únoru očekáváme meziroční inflaci těsně pod čtyřmi procenty. Poté by již měla začít klesat. To podle nás přiměje Českou národní banku v listopadu zvýšit základní úrokovou sazbu na čtyři procenta a ponechat ji tam až do konce příštího roku. 

Českou ekonomiku tak podle nás nečeká recese, nýbrž růst v náročnějším prostředí. Její domácí motor zůstává poměrně silný, protože domácnosti dál spotřebovávají a firmy investují. Vyšší náklady na energie, inflace a úrokové sazby ale budou bránit výraznějšímu zrychlení. Motor tedy běží, jen dražší palivo nedovolí jet tak rychle, jak jsme ještě v létě očekávali.