„K psovi piji chianti,“ říká muž vařící přejetá zvířata
Psi, kočky, fretky, myši, nic není jednodušší, tvrdí v příspěvku agentury AFP čtyřiasedmdesátiletý důchodce Boyt, než sebrat některé takové zvíře na kraji silnice, dopravit do jeho domu v Cornwallu na jihu Anglie, stáhnout kůži mu, vykuchat ho a uvařit.
Tento milovník přírody, jehož dům je vyzdoben lebkami zvířat a jejich vycpaninami, si dopřává tuto nezvyklou krmi už od 60. let. A vyzývá všechny, aby ho následovali.
Před ušklíbajícími se návštěvníky, jimž se svěřuje se svým prapodivným zvykem, prohlašuje: „Kdybyste to ochutnali, pravděpodobně byste to ocenili!“
„Problém není v chuti takového jídla, ale v našich hlavách,“ konstatuje a míchá pozvolna se dusícím ragú. „Musíte udělat první krok. Musíte si říci: je to opravdové maso,“ radí.
Svěřuje se rovněž, že jeho oblíbeným pokrmem je pes. Na jeho talíři už skončili dva chrti a jeden labrador. Nicméně se jako džentlmen vždy nejprve snaží nalézt majitele usmrcených psů, než se do nich pustí.
Ke psu se hodí chianti
Chuť psího masa, která je prý „kulatá, hutná a jemná“, přirovnává k beránkovi, a radí popíjet k němu červené víno, například chianti. Sice dává přednost psům, ale v jeho ledničce nalezneme rovněž slepýše a a káňata. Nemá také nic proti konzumaci odleželého masa a uvádí, že už vařil a jedl jezevce, kteří byli mrtví dva týdny. Doporučuje však nejprve odstranit larvy masařek a další hmyz. „Jedl jsem už zvířata, která byla zelená a hnila. Když to dobře uvaříte, hniloba nijak konečný chuťový zážitek neovlivňuje,“ tvrdí Arthur Boyt. „Po požití zvířat usmrcených na silnicích jsem nikdy nebyl nemocný. Některým lidem, kteří tady jedli, sice bylo po návratu domů špatně, ale jsem si jistý, že to bylo z něčeho jiného,“ zdůrazňuje.
Jen když je manželka z domu
Zatímco Boyt dokončuje své ragú z jezevce, upřesňuje, že jí pouze zvířata, která zahynula při silničních nehodách a která osobně sebral. S lítostí dodává, že si může takhle vařit pouze za nepřítomnosti manželky, neboť ta je vegetariánka. „Jednou týdně chodí na návštěvu k matce. Když tam zůstane přes noc, mám pěknou příležitost si udělat něco dobrého,“ říká.
