Kurzy mohou některé zklamat

Oproti minulému roku se do nich hlásí téměř čtyřnásobně víc lidí. Ne všichni je ale dokončí, někdy jim přinesou i nepříjemné rozčarování. Příkladem je zkušenost pětadvacetileté Kateřiny Novákové, která doufala, že jí při hledání práce pomůže kurz pro nižší administrativní pracovnice.
„Od úřadu jsem rekvalifikaci dostala povinně a nastoupila do jedné malé firmy. Myslela jsem si, že tam budu užitečná, ale osm hodin jsem nic nedělala. Vlastně pro mě ani neměli práci,“ vypráví Nováková. Během rekvalifikace poslala životopis do čtyřiceti firem, nechtěla ji žádná. „Zaměstnavatele neuchvátí, když se mu do firmy hlásí člověk s rekvalifikačním kurzem. Pokud si má vybrat, dá přednost vyššímu vzdělání nebo praxi. Z mého pohledu jsou kurzy zbytečné,“ říká.
Rekvalifikační kurzy však nezahlcují trh práce jen dalšími manikérkami či maséry, ačkoli se tyto obory řadí mezi nezaměstnanými k nejvyhledávanějším. Podle Veroniky Rohoškové z karlovarského úřadu práce můžou pomoci například budoucím živnostníkům nebo nezaměstnaným účetním, které maturovaly před dvaceti lety. „Účetní zákony se mění a člověku, který se chce vrátit k této profesi, zprostředkujeme rekvalifikační kurz aktuálního účetnictví,“ říká.
Kromě těchto kurzů se karlovarští nezaměstnaní nejvíce zajímají o práce na počítači, autoškolu, svařování či o kurz určený řidičům motorového vozíku. Vhodné jsou pro všechny, kteří splní určité podmínky. Patří mezi ně například dobrý zdravotní stav nebo vzdělání. Rekvalifikovat se ale může i vysokoškolák nebo člověk, který přišel o práci kvůli nějakému zdravotnímu omezení.
Podle statistik mají v současné době největší nouzi o práci tradičně nekvalifikovaní a pomocní pracovníci. Za nimi se drží lidé, kteří přišli o práci provozního zaměstnance v obchodě a službách.
Tabulky lidí bez práce plní také řemeslníci, kvalifikovaní výrobci či opraváři. Podle posledních údajů ministerstva práce a sociálních věcí se nezaměstnanost v Karlových Varech vyšplhala už nad jedenáct procent.