Pětadvacetiletá Martina Solnická z Opavy nemá o opavské hromadné dopravě valné mínění. Důvod? Už dvakrát jí řidiči autobusů ujeli před nosem.
„Vracela jsem se po jedenácté večer z práce a dobíhala autobus. Ten jsem stihla, jestě když normálně stál na zastávce. Řidič se na mě přes zavřené dveře podíval a odjel. Takle se chová hulvát,“ stěžuje si Solnická s tím, že nepříjemné překvapení jí řidiči autobusů nepřipravili poprvé.
Ředitel dopravního podniku Hynek Woitek tvrdí, že vedení firmy řidiče pravidelně školí a kontroluje.
„Stojím si za tím, že většina našich zaměstnanců vykonává svou práci kvalitně a zodpovědně. Darebáků se v žádném případě nebudu zastávat, tito musí být spravedlivě potrestáni,“ uvádí Woitek. Připouští však, že vše nejde dát do předpisů. Řidič podle něj musí danou situaci vyřešit se zdravým rozumem.
Na jiný problém narazila Regina Menšíková, když chtěla do autobusu nastoupit s dětským kočárem.
„Řidič se na mě obořil, že jsem si nepřišla nahlásit dopředu kočár. Nechápu. Byla jsem na celé zastávce jediná, navíc jsem o takové povinnosti jestě neslyšela. Když jsem si šla cvaknout lístek, tak se už autobus samozřejmě rozjížděl, tak jsem měla co dělat, abych někde nespadla,“ říká Menšíková.
Tvrdí, že řidiči obecně vyjíždějí dřív, než si důchodci nebo matky s dětmi stačí sednout. „Paní s hůlkou, která přistoupila do autobusu, měla problém s automatem na lístky. Řidič to zkoušel opravit a pak se rozjel tak prudce, že ta paní s hůkou málem proběhla celým autobusem,“ líčí Menšíková.
Řidič: Běžící důchodce není cestující
Redaktoři Sedmičky požádali o vyjádření šest opavských řidičů trolejbusů a autobusů, pod svým jménem ale žádný z nich nechtěl na připomínky reagovat. Jednohlasně odmítali, že by někdy nepočkali, až si matka s dítětem sedne, a také když je cestující na zastávce včas, nestane se podle nich, aby se do autobusu nedostal. „Když vidím běžící důchodkyni, nemůžu vědět, jestli je to cestující. Pro mě je to sportovec,“ řekl jeden z řidičů.
