První dvě jamky vedou okolo drivig range a s hlukem z dvouproudové silnice od Děčína to není žádná sláva. Proměna nastane, když projdete pod železničním viaduktem k jamce číslo tři. To je úplně jiný golfový svět. Civilizace se schová za vysokým železničním náspem a vy se můžete nerušeně soustředit na hru. Hřiště je v této části hodně tolerantní, běžný slice je v klidu hratelný z vedlejších fairwají.
Na hřišti je celkem osm tříparových jamek. Nejzajímavější jsou pasáže na „krajích“ hřiště.
Jamky 9 a 10 připomenou nedalekou Ypsilonku. Mě se nejvíce líbila trojice jamek 15 až 17. Jamky jsou hodně technické, okolo bublá Ostašovský potok a stín zajistí vzrostlé stromy. Nejtěžší podle
skorekarty je jamka číslo sedm, pětipar, jehož green je jak zepředu, tak zezadu chráněn vodou, a je navíc silně zvlněný.
„Do budoucna bychom rádi úvodní dvě jamky a závěrečnou osmnáctku přesunuli za trať,“ vysvětluje prezident klubu Vladimír Zapotil plány s hřištěm. Určitě to bude dobře. Hřiště má fee na přijatelných 600 korunách ve všední den, o víkendech činí 800 korun.
Autor je obchodní ředitel vydavatelství Czech Press
