Matěj Vydra. Klenot z Bazalů

O fotbalového útočníka Matěje Vydru usilovaly jak zahraniční, tak tuzemské kluby. Talentovaný sedmnáctiletý fotbalista dal v zimě přednost Baníku Ostrava, který za žádného fotbalistu v historii nezaplatil tolik peněz. Slezský klub údajně Jihlavě, kde fotbalista do té doby působil, vysázel za vycházející hvězdičku okolo pětadvaceti milionů korun.

Jak jste zatím v Ostravě spokojený?

Nemůžu si stěžovat. V kabině mě všichni přijali výborně a snaží se mi se vším pomáhat. A co se týká města, moc jsem si ho neužil. Buď jsem v bytě, nebo trénuju.

Bydlíte přímo na Bazalech, kde v tribuně máte dvoupokojový byt. Hledáte si něco jiného, nebo vám to vyhovuje?

Nehledám nic. Mám tady všechno, co potřebuji a mám to blízko na trénink.

Zatím s vámi bydlí i maminka, takže je o vás důkladně postaráno?

Pro mě je to lepší. Je mi teprve sedmnáct let a jsem 350 kilometrů od Jihlavy. I když jsem byl třeba na internátu, tohle je větší dálka. Jsem rád, že když přijdu domů po tréninku, mám si s kým popovídat.

Říká se, že maminka je docela rázná žena?

Tak to je pravda. Ale musím říct, že na Bazalech zatím s nikým neměla sebemenší problém. Tady všechno klape.

A někde jinde byl problém?

To bylo zrovna na tom internátu. Naši mě tam vezli, a když mamka viděla, jaký tam máme nepořádek, začala hrozně vyvádět. Křičela a všechny stavěla do latě. Tenkrát jsem se docela styděl.

Do Baníku jste přestoupil za velké peníze. Těší vás, že si vás Baník tolik váží, nebo vás to spíše svazuje?

Snažím se na takové věci nemyslet. Kdybych pořád přemýšlel, kolik za mě Baník utratil peněz, nedokázal bych se soustředit na fotbal. Jde to mimo mě. Do Ostravy jsem přišel hrát fotbal, a ne přemýšlet o věcech, které mi nepřísluší.

Je ale podle vás rozumné zaplatit takovou částku za fotbalistu v naší lize?

Asi to není zcela normální a v Česku celkově se takové peníze za hráče nedávají, ale věřím, že se jednou Baníku investice do mě vrátí.

O vás měly zájem jak zahraniční kluby, tak i domácí, jako Sparta, Slavia, Jablonec nebo Liberec. Nakonec hrajete v Baníku. Proč?

Tenhle přestup šel mimo mě. Vše vyřizoval můj manažer Ondrej Chovanec. O přestupu jsem se dozvěděl jen dva dny předem. Jsem rád, že to tak dopadlo. V Baníku dávají šanci mladým hráčům a popravdě v pražských klubech by mi asi nedávali takové příležitosti ke hraní.

Loni v létě jste okusil atmosféru evropských klubů. Byl jste v Anglii v Evertonu a v Itálii v Lecce. Jaké to bylo?

Oba kluby tehdy o mě měly zájem, proto jsem se tam byl po dohodě s manažerem podívat. V Lecce jsem jen trénoval a v Evertonu jsem dokonce odehrál jeden přípravný zápas za béčko. Doufám, že v budoucnu se jednou někam do zahraničí podívám. Můj vysněný klub je Real Madrid, ale nejlepší liga je v Anglli.

Proti Jablonci jste dal své první dva góly v české nejvyšší lize. Byl to pro vás největší fotbalový zážitek?

Ano. Navíc vůbec poprvé jsem v tom utkání hrál před tolika fanoušky. Fakt to byl obrovský zážitek. Poprvé jsem měl při fotbale husí kůži, když celý stadion křičel a fandil. Už se těším, až jednou uvidím vyprodané Bazaly.

Pocházíte od Jihlavy, kde sportem číslo jedna je lední hokej. Ten jste nezkoušel?

Ne. Od pěti let hraju fotbal. Fotbal máme v rodině. Otec, děda a i strejdové hráli fotbal. Ale všichni byli obránci, na rozdíl ode mě.

Vaše silná stránka je rychlost, ale co je momentálně vaše největší slabina?

Musím hodně zapracovat v osobních soubojích. Jsem menší postavy a obránci jsou kolikrát o dvě hlavy vyšší než já a mají výhodu v hlavičkových soubojích. S trenérem Koubkem ale pracujeme na tom, jak tuhle nevýhodu odstranit.

Váš nejbližší cíl?

Sbírat zkušenosti a co nejčastěji se probojovat do základní sestavy.

Jak to máte se školou?

Mám individuální plán. Učím se na truhláře a zbývá mi poslední půlrok k dokončení tříletého studia. Chci ho dokončit, protože si myslím, že by to byla škoda.

Když zrovna netrénujete nebo nemáte zápas, jak trávíte volný čas?

Dívám se hodně na internet, pouštím si filmy a píšu si s přítelkyní.

Už se za vámi byla v Ostravě podívat?

Protože taky ještě studuje, tak jezdí za mnou jen občas o víkendech. Až dodělá školu, možná spolu budeme bydlet.