Detektivky mě vždycky bavily. Milovala jsem elegantní zločince Agáty Christie. A také mě okouzlovaly smutné lidské příběhy kasařů a lehkých děv, které měl pod palcem rada Vacátko. Když šli bručet nebo si je dokonce našla rychlá kulka, chtělo se mi brečet. A ještě víc mi bylo líto těch nebožáků, kteří třeba jen přecházeli hranice, ale neohrožený major Zeman vždy včas zasáhl. Takový nešťastní zločinci už dneska v detektivkách nejsou. Horatio Caine tak musí pronásledovat rafinované vrahy a sadisty, kterými se to v Miami jen hemží. Naštěstí Horatio a jeho tým mají za sebou tu nejmodernější techniku. Jsou rychlí, dokonalí a nechybují. A padouch dostane, co si zaslouží. Tak to má být. Jen mě to už tolik nedojímá. Hradec ale není Miami a víc než bestiálních vrahů tu máme zlodějů-nešiků.
Na stopě
*
