„Míra propojení mezi tajnými službami dalších zemí a telekomunikačními firmami, jež vyšla najevo po aféře NSA, nám ukázaly, že německá vláda potřebuje zajistit vyšší míru zabezpečení svých,“ uvádí ministerstvo ve svém čtvrtečním prohlášení, jež citovala řada německých i amerických médií. Znamená to, že až letos vyprší současná smlouva s americkým Verizonem, nebude Berlín mít zájem o její obnovení.
Prohlášení odkazuje na rozsáhlé špionážní aktivity amerického bezpečnostního úřadu NSA, jež před světem odhalil jeho někdejší spolupracovník - a dnes prominentní disident - Edward Snowden. Ačkoli informace, které médiím poskytl, se týkají mnoha zemí, v Německu zarezonovala jeho odhalení obzvlášť bolestně. Berlín velmi těžce nesl zejména skutečnost, že Američané odposlouchávali i osobní telefony kancléřky Angely Merkelové coby šéfa spřátelené vlády.
Evropané se bojí o soukromí
Ukončení německé vládní spolupráce s Verizonem je jednou z prvních známek jevu, před nímž varovali američtí experti: že totiž americké firmy budou kvůli bezpečnostním obavám přicházet v Evropě o podnikatelské příležitosti, napsal v pátek deník The New York Times.
Nic na tom nemění ani prohlášení Verizonu, že firma v Německu vždy dodržovala tamní zákony o ochraně údajů. “Dali jsme jasně najevo, že americká vláda nemůže mít přístup k informacím o našich klientech uleženým mimo území USA,“ řekl Detlef Eppig, šéf německé pobočky Verizonu.
Washington si je rizika vědom. Shodou okolností ve středu prohlásil americký ministr spravedlnosti Eric Holder, že administrativa prezidenta Baracka Obamy připravuje legislativu, jež poskytne Evropanům stejná práva na ochranu soukromých údajů, jakým se těší Američané. Ministr Holder to zjevně myslel jako uklidnění, nikoli jako výhrůžku.
