Přeprogramováním je možné dospělou buňku „omladit“ a nechat ji vyvinout do jakékoli podoby tkáně těla. Přeprogramované buňky se totiž stávají pluripotentní, což znamená, že jsou schopny se dělit do mnoha různých typů buněk. Toto zjištění tak pomohlo „zásadním způsobem změnit chápání toho, jak se buňky a organismy vyvíjejí“, stojí v tiskové zprávě Nobelova výboru.
Gurdon v roce 1962 zjistil, že určené „poslání“ buněk je vratný proces. Během pokusu nahradil jádro nedospělé buňky vajíčka žáby jádrem z dospělé střevní buňky. Z takto upravené vaječné buňky se vyvinul zcela normální pulec. DNA dospělé buňky stále měla všechny potřebné informace ke správnému buněčnému vývoji žáby.
Jamanaka po více než 40 letech objevil, že nedotčené dospělé buňky myši mohou být přeprogramovány na nedospělé kmenové buňky, tedy na takové, které se mají schopnost přeměnit v jiný buněčný typ. Toho dosáhl využitím pouze několika genů.
Dneškem tak začal týden vyhlašování laureátů prestižních ocenění za úspěchy ve vědě, literatuře a v úsilí o světový mír. Jako poslední bude za týden v pondělí oznámeno jméno nositele Nobelovy ceny za ekonomii, která se uděluje od roku 1969.
Finanční odměna spojená s Nobelovou cenou bude oproti loňsku kvůli hospodářské krizi o 20 procent nižší, místo deseti milionů švédských korun (zhruba 29 milionů korun) činí osm milionů.
Ocenění nese jméno švédského vynálezce dynamitu Alfreda Nobela (1833-1896). Ten ve své závěti rozhodl, že jeho majetek bude vložen do fondu, z něhož bude každoročně udělována cena za významné vědecké objevy, literární tvorbu a zásluhy o mír ve světě. První Nobelovy ceny byly uděleny v roce 1901. Nobelovy ceny budou laureátům slavnostně předány 10. prosince, v den výročí Nobelova úmrtí.
