Vysokorychlostní železnice změní Prahu. Podívejte se, které čtvrti ovlivní nejvíc
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
- V srpnu pokročila vysokorychlostní trať Praha do nové fáze, kdy vláda schválila vymezení koridorů.
Správa železnic už začala s přípravou projektové dokumentace, se kterou půjde pro stavební povolení.
Už teď se také řeší zapojení kolejí do struktury města. Pracuje na tom architektonické studio A8000.
Pražské hlavní nádraží je jedním z nejdůležitějších uzlů ve městě, je s ním ale také spojená potřebná infrastruktura, což znamená především hustou síť kolejí. Ty zároveň představují velkou bariéru ve městě – mezi Vinohrady a Novým Městem tak figuruje nepřekročitelná propast, ve které neexistuje město. S tímto faktem pracuje nyní Správa železnic při přípravě takzvaného koridoru VRT Praha, tedy vysokorychlostní trati, jež v budoucnu povede metropolí. Koridor bude mít do budoucna obrovský vliv na velkou část města a cílem je, aby nepředstavoval bariéru.
Vláda letos v srpnu schválila Dílčí územní rozvojový plán VRT Praha, který byl pro budoucnost trati stěžejní. Stát tak posvětil vymezení koridorů budoucí vysokorychlostní trati skrze hlavní město. Správa železnic pak letos v říjnu vypsala veřejnou zakázku na zpracování projektové dokumentace této trati, která by konkrétně měla vést přes Běchovice a Libeň. S ní si chce jít pro povolení stavby.
Stavět by se mohlo začít ve druhé polovině roku 2029, mezitím se státní společnost začala připravovat na to, co koleje udělají se samotným městem, a ukazovat na potenciál jeho růstu.
K tomu si Správa železnic přizvala odborníky. Mezi nimi je Sudop, jenž se specializuje na dopravní infrastrukturu, či poradenská společnost Mott MacDonald. Potud je to standard, na projektu ale kromě toho pracuje také architektonické studio A8000. Jeho úkolem přitom není navrhovat technologii ani určit, kudy mají koleje vést, ale načrtnout možný rozvoj kolem budoucí trati.
„Naším cílem je především hledat způsob, jak novou železniční infrastrukturu přirozeně propojit s městem, krajinou a každodenním životem lidí,“ líčí pro e15 Martin Krupauer z A8000. V zásadě jde o načrtnutí nových veřejných prostranství, stanic, jejich zázemí a možnosti dalšího rozvoje území, a to včetně nové zástavby.
VRT Praha, konkrétně trať mezi Vršovicemi a Běchovicemi označená jako RS1, má celkem tři části. Severní větev spojuje Běchovice a Libeň, jižní větev představuje úplně novou stopu mezi Běchovicemi a Vršovicemi. Třetí je takzvaná Jahodnická spojka, která je určená pro nákladní vlaky. Na tom se přitom podílí architektonické studio A8000.
„Na severní větvi, kde rozšiřujeme stávající trať, se práce zaměřovaly především na rozvoj okolí železničních stanic a zastávek a jejich funkční napojení na okolí. V případě jižní větve a Jahodnické spojky, kde se jedná o novostavbu, se řešilo celkové začlenění trati do území. I proto v rámci projektové dokumentace vznikl rozsáhlý plán, jak trať zakomponovat do města a jak koncepčně řešit území v jejím okolí,“ líčí pro e15 mluvčí Správy železnic David Kabele.
Nové terminály
V rámci severní trati čeká největší proměna oblast Běchovic. Důvodem je napojení současného koridoru na novou vysokorychlostní trať a také proměna dvou železničních zastávek. Kromě stanice Praha-Běchovice půjde i o stanici Praha-Běchovice střed, kde by mohlo dojít ke zkapacitnění i doplnění nástupišť pro městské tangenciální linky a k úpravě navazujících zastávek hromadné dopravy. Spíš než o stanici by tak nově mělo jít o dopravní terminál. „To přirozeně zatraktivní a nabídne možnosti nové výstavby na plochách v těsném, ale i širším okolí,“ uvádí Krupauer. Vliv bude mít ale nová trať také na Libeň, kde přibude nové nástupiště a prodlouží se podchod, do bezbariérové podoby se promění zastávky v Kyjích i Dolních Počernicích.
Co se zastávek týče, A8000 připravuje designovou koncepci, která by odpovídala moderní železnici jednadvacátého století. Jinde jde ale studie za hranici jednotlivých stanic. Například kolem Libeňského nádraží by měl vzniknout zcela nový veřejný prostor, rekreační plochy, nové přístupy a pěší trasy. Rozvoj rekreačních ploch se tu nabízí zejména ve vazbě na další projekty v okolí Hořejšího rybníka.
„V rámci projektu nové tratě se neřeší pouze železnice, ale celé město, které se kolem ní promění. Cílem je využít potenciál investice do území, přirozeně začlenit dopravní stavbu do městské a krajinné struktury, vytvářet kvalitní, funkční a plně propojené městské části a hledat, posilovat i vytvářet novou atraktivitu v území,“ líčí architekt.
Studie nemá sledovat jen železniční koridor, ale především jeho okolí a vztah k současné i plánované zástavbě, to, jak ovlivní veřejná prostranství i krajinu. Kromě toho se má studie zaměřit také na prostory pod estakádami a mostními konstrukcemi či okolí podzemních staveb. V hustě zastavěných částech je hlavním tématem prostupnost a kvalita veřejného prostoru, na okraji naopak krajinné vazby, ale i rekreační plochy. Zároveň budou architekti dbát na propojení cyklistické infrastruktury i vznik nové modrozelené infrastruktury, tedy vodních ploch a zeleně. Konkrétní kroky budou nicméně součástí dalších fází přípravy.
Potud tedy severní větev pražské VRT. Co se jižní týče, největší změnu zaznamená pravděpodobně okolí stanice Zahradní Město. Ta se má spolu s příchodem vysokorychlostní trati proměnit na významný dopravní uzel, který propojí dálkovou dopravu s příměstskou a také městskou. Jinými slovy, vznikne další terminál, který v roce 2070 pojme 70 až 90 tisíc lidí. I tady se přitom počítá s podnětem pro růst docela nového města.
Trať bude probíhat hustou městskou zástavbou, to znamená, že úkolem projektantů bude začlenit trasu do stávající městské struktury. Jahodnická spojka zase umožní bezproblémový průjezd pro nákladní vlaky. Vysokorychlostní trať by ale měla posílit kapacitu také pro příměstské vlaky a nákladní dopravu. V rámci tohoto úseku vznikne zázemí pro údržbu a odstav vysokorychlostních souprav, které se bude nacházet ve Strašnicích.
