Výstava se ladně pohybuje za zvuku vodotrysku, který očišťuje a zároveň osvěžuje roztěkanost mysli zanesenou z venkovního světa a se stupňujícími gejzíry vyvolává vizuální, sluchový i vjemový chaos, který zůstává přítomen v celé expozici.
Dopitová je jedna z prvních výrazných protagonistek konceptuálního umění, která svým dílem zasahuje do české výtvarné scény již od devadesátých let. Její výtvarný projev je vizuálně silný, pracuje s kontrasty a vzbuzuje extrémní odezvu.
Dnešní výstava v Městské knihovně není bilanční retrospektivou, jak by se mohlo zdát. Expozice zahrnuje práce z posledních let, nejstarší je z roku 2010. Retrospektivní nádech snad jen naznačuje úvodní stěna pokrytá dlouhou řadou názvů všech dosavadních prací autorky. Nekonečný koloběh vodotrysku na samém počátku předjímá pomíjivost lidských osudů, které ve vymezených čtvercových prostorech útočí na naše smysly. A útočí dost ostře, v některých případech až agresivně, kdy se štiplavé zvuky opírají o naši mysl a rozhýbávají tělo k činu. V prvním okamžiku k útěku, později se nohy zastaví a s nimi i mozek a odevzdaně hledí před sebe a nechává se unášet proudem vodotrysku. Mysl si zvykne na nápor emocí a užívá si tuto úžasnou „smršť“ nedokonalosti. Vrací se, nedá jí to a znovu musí zažít pocity Dobrovolného hrdiny nebo procítit pomíjivost touhy Darovanému městu.
Milena Dopitová: Miluji a přijímám
Městská knihovna v Praze
Výstava trvá do 30. listopadu
Hodnocení: 100 %
