Recenze: Dokument Dálava je intimní cesta po chybách a vztazích
Martin Mareček se dosud věnoval především dokumentům se silnými společenskými tématy jako Hry prachu o zasedání měnového fondu v Praze, Auto*Mat o životě ve městě, případně i Pod sluncem tma o českých rozvojových expertech v Africe, který mu v roce 2012 vynesl ocenění z jihlavského festivalu, Českého lva i Cenu české filmové kritiky. Po osmi letech se vrátil do kin s novinkou Dálava, intimním příběhem otce a syna, kteří se vydávají do Ruska za druhou částí rodiny.
V první polovině sledujeme skoro komickou road movie. Vít Kalvoda a jeho v době natáčení čtrnáctiletý syn Gríša jedou autem z Brna do 2852 kilometrů vzdáleného ruského města Divejevo. Po cestě pravidelně prokládané pauzami na jídlo čelí každodenním frustracím, z nichž se skládá familiární obraz vztahu rodiče a pubertálního potomka.
Úsměvné pozorování současnosti ovšem Mareček chytře prokládá staršími fotografiemi a videi a dopisem, který Vít v ruštině píše své mladší dceři. Z něj se postupně skládá o dost vážnější a smutnější příběh rodiny rozdělené nepochopením. Ten pak vysvětlí, proč muži v Rusku nemohou na žádném místě cíl své cesty najít.
Dálava podává informace nečekaně a působivě pomocí odpozorovaných detailů v chování i pohybách otce a syna Kalvody, pomocí slov, pod nimiž lze tušit temnější hloubky i pomocí výmluvných scén z okolí. Záběr, v němž slepice začnou ožírat kytici, kterou nechá Vít před domem své bývalé manželky, shrne jejich vztah lépe než dlouhá vysvětlování.
Mareček sleduje osud jedné rodiny citlivě, neuspěchaně, bez soudu a pronikavě, právě i díky tomu, že jeho snímek těží z promyšleného tvaru a obsahu a své, na dokument ne vždy obvyklé, filmovosti a lyriky. Vše přidává na emocionálním dopadu soukromého příběhu jednotlivce, jenž se tu stává obecnou úvahou nad míjením, spojením a (ne)možností odčinit chyby a znovu postavit odcizené vztahy.
Gríša často v autě poslouchá mluvené slovo, aby se nemusel bavit se svým otcem, s nímž si začne víc povídat i rozumět až v cizině. Z jeho sluchátek zazní také věta, jež by se mohla stát mottem celého nenápadně mimořádného filmu o dálavách mezi lidmi a kulturami: „Člověk má vždy napravit to, co pokazí.“
Dálava |
(dokument, ČR, 76 minut) Režie: Martin Mareček Vystupují: Vít Kalvoda, Gríša Kalvoda Hodnocení: 90 % |
Autorka je spolupracovnicí redakce
