Sirvoň: Budeme spoléhat na kolektiv

Uznávaný volejbalový kouč Vladimír Sirvoň se vrátil do Přerova. A ví, že ho čeká těžká sezona.

Předloni naskočil Vladimír Sirvoň do rozjeté sezony, aby Přerovanky zachránil v extralize. S volejbalistkami Vídně potom stihnul vybojovat dva rakouské tituly a úspěšně se bil i na evropské klubové scéně. Teď se slovenský trenér vrátil do Přerova. Do rukou dostal nezkušený tým a velkou důvěru fanoušků.

Přerovští fanoušci si vás pamatují z druhé části předloňské sezony. Co jste dělal po odchodu z Přerova? Dohrával jsem ještě sezonu ve Vídni, kde jsem předtím působil přes deset let. Klub mě potom požádal o prodloužení smlouvy, na což jsem kývnul. Bylo by hloupé odejít po zisku mistrovského titulu, i když přesně to jsem v další sezoně udělal. Ale klima v klubu se změnilo. Už jsem se tam necítil dobře, tak jsem odešel.

Měl jste i jiné nabídky na angažmá než v Přerově? Dostal jsem asi tři nebo čtyři nabídky. Nebudu konkrétní, ale byly tam i dva mužské týmy a jeden z nich bylo reprezentační družstvo. Ale vše bylo velmi daleko a já jsem to chtěl mít blíž domů. Navíc česká extraliga mě láká už delší dobu a v případě Přerova jsem trošku věděl, do čeho jdu.

Přerovanky si loni nevedly podle svých představ. Co chcete s týmem, který máte k dispozici, provést? Družstvo je určitě limitované. Ale předloni se mi podařilo ten limit překročit a dostat z týmu víc. Uvidíme, jestli se mi to podaří i letos. Je to pracovité družstvo, které zodpovědně trénuje. Ale nejsem si jistý, jestli jsem si nevzal příliš velké sousto.

Máte za sebou letní přípravu. Co vám před začátkem sezony naznačila? Mám zásadu, že družstvo musí být v první řadě dobře fyzicky připravené. To jsou dlouholeté zkušenosti, od kterých neustoupím. Speciálně u Přerova je to důležité, protože tým v minulosti moc tvrdě nepracoval. Děvčata ale potřebnou fyzickou přípravu zvládla. Co se herní stránky týče, turnaj v Ostravě dopadl tak, jak dopadl. Nic jiného jsem ani nečekal. V přípravě nutně nemusím vyhrávat. Spíše se soustředím na sehrávání týmu, organizaci hry a podobně. Na turnaji v Přerově už byly vidět pokroky. V Senici už jsme si potom poradili s domácím týmem i s Vídní. Tým se trošku vyhrál a získal sebevědomí.

Na koho v družstvu chcete spoléhat? Kdo by měl tvořit osu týmu? Budeme se opírat jednoznačně o kolektiv. Tady osobnosti nejsou.

Co by letos mělo být silnou stránkou Přerova? Na naše podmínky máme všechny posty dobré, ale žádný výjimečný. Tým je vyrovnaný a musíme předvádět kolektivní hru.

V čem tým zaostává? Máme prakticky jen dvě blokařky, mladé a nezkušené nahrávačky a chybí nám univerzálka.

Které zápasy pro vás budou rozhodující? Těžko dosáhneme na Prostějov a na Olomouc. S ostatními týmy můžeme hrát vyrovnanou partii. Ale bude to těžké.

Jaké máte pro letošní sezonu cíle? Musíme v první řadě družstvo udržet v extralize a potom případně pomýšlet na vyšší pozice. Tým je velmi nezkušený a těžko si můžeme dopředu stanovit, že chceme skončit třeba do šestého místa. Je třeba situaci hodnotit reálně.