Jsou to dva roky, co volejbalista Štěpán Smrčka slavil svůj zatím poslední titul s budějovickým Jihostrojem.
Pak si poprvé v životě zahrál v jiném klubu. Z Budějovic přestoupil do Paříže, aby si i tam zopakoval oslavy titulu, a po dvou letech se zase vrátil. Jak jinak než domů. V dnešní době je to takřka rarita, aby hráč během kariéry vystřídal jen dva kluby. Zvlášť, když mu příští rok bude třicet let.
„Pokud se letos nedostaneme do finále, bude to velký neúspěch,“ říká blokař týmu, který v sezoně vyhrál sedm z osmi zápasů a vede tabulku.
V jakém stavu jste po dvou letech našel extraligu?
Hodně věcí se změnilo. Většina týmů přešla na takový nouzový režim, co se peněz týče. Hodně kluků, kteří mají nějaké zkušenosti a jsou kvalitní, míří do zahraničí. V mančaftech jsou mladí hráči, kteří dělají volejbal při škole a při zaměstnání, a podle toho liga také vypadá.
Je tedy soutěž horší?
Hlasy o tom, že soutěž ztrácí na kvalitě, jsou slyšet každý rok. Ovšem těžko se to ze hry hodnotí.
Vypadá to, že až na Jihostroj je celá liga naruby. Na špici Benátky a Zlín. Kladno a Liberec zase na dně.
Finanční podmínky klubů s tím vším zamávaly. Kluby jako Kladno se potýkají s určitými problémy a zase kluby, které jsou teď nahoře, si podržely svůj standard, který je dokázal dostat nahoru. Teď se jim to vyplácí. Je to přirozený vývoj, ale je fakt, že v poslední době se to hodně obměnilo.
Nepřipadá vám teď soutěž lehčí, než byla před dvěma roky?
Vyhráváme, ale není to ani tím, že by to bylo lehčí, ale spíše tím, že máme kvalitní mančaft, a to hlavně podle počtu hráčů, kteří mohou na plac nastoupit. Snad kromě nahrávače máme všechny posty zdvojené rovnocennou náhradou. To je naše největší devíza do téhle sezony a ostatní kluby si to právě kvůli penězům nemohou dovolit. My tu kvalitu máme a je otázka, jestli se nám to podaří prodat.
Šest zápasů od startu soutěže jste neprohráli a ztratili jen dva sety. Čekal jste takový úvod?
Nedalo se to nějak předjímat, ale když se na to podíváme už jen z hlediska našeho mančaftu a hráčů, kteří tady jsou, bylo naší povinností potvrzovat od začátku roli favorita. Kdybychom do toho šli s tím, že uvidíme, bylo by to od nás dost alibistické.
A proč jste prohráli zrovna v hale posledního Brna?
No, jak to říct. Samozřejmě jsme nehráli dobře. To je jasné. Chyběl nám Čajan, který na palubovku přináší hodně klidu a zkušeností. To bylo znát. Ale ani to pro nás není omluva. Hráčů, kteří by ho měli zastoupit, máme spoustu. V podstatě je to jednoduché. Brno hrálo nadstandardně a my jsme hráli podprůměrně.
Co vy osobně? Jak jste zatím spokojený s tím, jak hrajete?
Není to nic úžasného, ani nějaká tragédie. Ale je fakt, že s nahrávačem i mužstvem na určitých věcech stále pracujeme. Tak nějak se ještě poznáváme a mělo by to mít stoupající tendenci.
Říkal jste, že spousta hráčů z extraligy odchází, a vy jste se naopak po dvou letech v zahraničí vrátil. Proč?
Do toho vstoupilo strašně moc faktorů. Nerad bych to do detailů rozebíral, protože je to složité téma. Měl jsem ale takovou potřebu udělat tenhle životní krok a uvidíme do budoucna, jestli se mi to vyplatilo, nebo ne.
Jaké byly dva roky v Paříži?
Byly úžasné, a to jak pro mě jako pro člověka, tak pro hráče volejbalu. Byla to neuvěřitelná zkušenost, po které jsem hodně toužil. Poznání Francie, poznání Paříže a poznání jazyka i kultury. Bylo to něco úžasného a já tyhle věci vnímám.
Jak se vám tam dařilo herně?
Hlavně ze začátku to bylo trochu komplikovanější. Když jsem odcházel, dohrávali jsme finále s Ostravou, které jsme zvládli a vyhráli titul. Jenže já jsem si odnesl nepříjemné zranění na chodidle, se kterým jsem laboroval celé léto a nastoupil jsem do týmu zraněný. Měsíc nebo dva jsem nebyl schopný dělat to, pro co jsem tam šel. To se na té první sezoně podepsalo.
A na jejím konci jste vyhráli titul.
To byla velká satisfakce. Ve finále jsem odehrál všechny zápasy a bylo to docela fajn. Mělo to happy end.
Druhá sezona byla horší?
Tam to bylo naopak. Odehrál jsem ji celou, ale neměli jsme už mančaft na to, abychom obhajovali medailové pozice. Bylo to paradoxní.
Jihostroj má za cíl vrátit se do finále. Jaké ambice máte vy?
Moje volejbalové cíle jsou spojené s Jihostrojem. Přesně jak jste říkal. Do Budějovic patří finále. Myslím si, že na to mužstvo máme. Pokud ho neuděláme, tak to bude neúspěch. Je otázkou, jak se vyvinou týmy, jako jsou třeba Liberec nebo Ostrava.
Štěpán Smrčka:
Narodil se 3. srpna 1981 v Českých Budějovicích.
Od mládí má přezdívku Smrk.
Jeho kariéra je spjatá s Českými Budějovicemi. Jen dva roky hrál v jiném klubu, v celku Paris Volley. Od léta znovu nastupuje za budějovický klub.
Třikrát vyhrál domácí titul a přidal k tomu jeden francouzský z předminulé sezony.
