Rozhodnutí by mohlo vést k revizi způsobu určení výše poplatku a jeho snížení ve všech zemích, kde se toto pravidlo uplatňuje. V konečném důsledku by tak zmíněná média mohla i zlevnit.
Nejde o první rázný zásah Soudního dvora EU do digitálního světa - dvůr před pár dny smetl ze stolu směrnici o uchovávání metadat na internetu.
Soudci nedávno zkoumali nizozemský případ, ve kterém si dovozci výše zmíněných úložných médií stěžovali na výši poplatků, které musejí platit tamní nadaci Stichting de Thuiskopie. Výši poplatku přitom stanoví další organizace jménem SONT.
Kompenzace ztrát je nepřiměřená
Poplatek má stejně jako u nás vyrovnávat ztrátu autorů kvůli právu na tvorbu kopie legálního audiovizuálního díla pro vlastní potřebu. Toto právo je volitelné v každé členské zemi EU, některé státy včetně ČR jej tedy uplatňují, zatímco v jiných to tak snadné není.
Podle Soudního dvora EU však není přípustné, aby prodejci médií, respektive zákazníci poplatkem vyrovnávali autorům i tu ztrátu, která vzniká tím, že se si lidé vytvářejí neoprávněné rozmnoženiny. Jinými slovy, poplatek za média tu není od toho, aby vyrovnával ztrátu způsobenou šířením warezu.
Stahování filmového warezu nemusí být legální
Soudní dvůr zároveň prohlásil, že tvorbu kopií pro vlastní potřebu z nelicencovaných/ilegálních zdrojů (warezová úložiště apod.) nelze tolerovat. To by v praxi mohlo znamenat, že stahování hudby a videa (sic pro vlastní potřebu) z úložišť, u kterých je zjevné, že obsahují warez, by už nemuselo být tak tolerované jako doposud. To se týká jak Nizozemska, tak i dalších členských zemí včetně ČR.
Soudní dvůr ve své tiskové zprávě mimo jiné prohlásil: „Soudní dvůr proto rozhodl, že vnitrostátní právní předpisy, které nečiní žádný rozdíl mezi soukromými rozmnoženinami pořízenými z oprávněných zdrojů a rozmnoženinami pořízenými z nedovolených zdrojů nelze tolerovat.“
Evropský soud smet ze stolu směrnici o uchovávání metadat na internetu
