Drobný hlodavec toho má s člověkem společného více, než si vědci mysleli. Třeba i jistou míru vychytralosti v okamžiku, kdy zjistí, že na něco zapomněl.
Stejně jako studenti při testech i potkani mají tendenci přeskočit danou úlohu v okamžiku, kdy na ni neznají odpověď. To je hlavní tvrzení studie behaviorálních výzkumníků z Providence College na Rhode Islandu, kteří potkanům nechávali očichat různé druhy pachů – skořici, tymián, papriku či kávu.
Následně je cvičili, aby došli k talířkům s odpovídajícími pachy. Pokud tvoreček zastavil u správné misky, dostal za odměnu krekr. Když se spletl, nedostal nic. Zásadní zlom v pokusech však nastal v okamžiku, kdy byla do pokusu zařazena pátá miska bez pachu. Pokud u ní zvíře zastavilo, dostalo jako „cenu útěchy“ čtvrtku krekru. Standardní chybovost zvířat při výběru misky s pachem dosahovala 48 procent, po zařazení misky bez pachu se však podle vědců propadla na „bezprecedentních“ 39 procent, přičemž misku bez zápachu pak hlodavci volili v plné pětině případů.
„Výběr misky bez zápachu značí, že si zvíře uvědomilo, že i když na něco zapomnělo, i tak dostane odměnu,“ tvrdí vedoucí výzkumu Victoria Templerová v časopisu Animal Cognition s odkazem na to, že toto chování podtrhla i statistika, podle které se zvířata výrazně zlepšila i v přesnosti volby správných misek.
V dalších pokusech vědci zjistili, že když nechali potkana hledaný pach očichat dvakrát za sebou, přesnost „odpovědí“ se dále zvýšila. Naopak čím větší prodlevu ponechali mezi očicháním vzorku a samotnou identifikací odpovídající misky, tím více rostla chybovost potkánků, respektive jejich tendence jít „opt-out“ cestou, tedy zamířit k nepáchnoucí misce.
Celá studie k nahlédnutí zde >>>
Vědci těmito experimenty údajně poskytli další důkaz toho, že potkani mají takzvanou metapaměť – schopnost uvědomit si, že si něco pamatují. Výzkum metapaměti by mohl pomoci například i v boji s Alzheimerovou chorobou, při níž jedinci ztrácejí přehled o tom, že něco zapomněli.
