Venkovská zábava je jedním z českých fenoménů, na kterém hodně lidí vyrostlo. Každý pátek či sobotu hrábnou do strun kapely, které za druhým kopcem už nikdo nezná. Přesto hrají světové hity s věrohodností, která s každým dalším pivem více odpovídá originálu.
Na betonovém parketu před boudou z vlnitého plechu se vlní desítky lidí. Jejich věk je různý, od sedmi do padesáti sedmi let. Sem tam na ně blikne některý z barevných reflektorů a ze vskutku vesnického pódia zní slovenština jako od Habery. V Drahanovicích byly hody a k nim patří i hodová zábava pořádaná na hřišti místními sokoly.
Lidi chtějí české písničky
„Paběda je nejlepší,“ křičí na plné pecky u okýnka s pivem Lukáš Sobota, když objímá svého kamaráda Luďka Dopitu. Hudební skupinu s recesním názvem má mladík zjevně rád, stejně jako svou vesnici, své kamarády a celý svět. Atmosféra zábavy nabírá na tempu. „Na diskotékách se fetuje, my si radši popijem. Říkám všem, choďte s námi na fotbal a na zábavy, za dva týdny je tu zábava zas,“ nabádá Sobota.
Kapela Via Paběda hrála nedávno v Třebčíně, kde na ni přišlo téměř dvanáct set lidí. „V repertoáru máme český a slovenský rock. Lidé to chtějí. Zpívají si s námi refrény, ruce mají nahoře a je to úžasné,“ tvrdí kapelník skupiny Radek Šnejdar. Jeho pětičlenná kapela oslaví v prosinci deset let, každý víkend s nimi jezdí navíc ještě osvětlovač a zvukař. „Chodí na nás lidé z Olomouce i z celého okolí. Mladí, střední generace i staří. Kolikrát s námi paří důchodci i na Kabáty. Hráváme běžně od května až do podzimu,“ dodává Šnejdar.
Skotačí i malé děti
Ve tmě pod slunečníky, které chrání před případným nočním mrholením, sedí hlouček žen. „My už se na zábavu dostaneme jen výjimečně, vždyť jsme tady skoro nejstarší,“ smějí se tři čtyřicátnice. Dříve chodily na tancovačky častěji. „Podle toho, co nám dovolili rodiče, bylo to tak dvakrát do měsíce,“ vzpomíná jedna z nich.
Dnes skotačí na zábavě i malé děti, dospělí si pro ně přijdou až před půlnocí. Kapela hraje na přání a nechává si poroučet fernet.
„Dejte si makrelu,“ nabádá prodavač. Nakonec prodává dvě za cenu jedné, asi už chce skončit. Přestože zábava bude až do dvou do rána.
„Vyhovuje mi hlavně hudba, tím, že je rocková,“ svěřuje se sedmnáctiletá Alena, proč je tady. Její vrstevníci všude kolem pobíhají, pošťuchují se, objímají nebo odcházejí v párech do přítmí zvukařovy dodávky.
Pětadvacetiletá Eva z Olomouce sedí na klíně zhruba stejně starého muže. „Přišla jsem se podívat, protože jsem tady u babičky,“ vysvětluje návštěvu. Vedle nich sedí mladík v džísce a čelo má už hodně dlouho položené na stole. Buď nepotkal svoji dívku, nebo naopak potkal hodně kamarádů. U okýnka s pivem je zatím čím dál živěji. Kolem půlnoci se po zemi válejí sem tam kelímky, hosté se mezi nimi o poznání více potácejí.
„Všechno musíme ještě do rána uklidit. Zábavy pořádáme, protože je to pro nás jeden z mála způsobů, jak si vydělat,“ uvedl jeden z pořadatelů Jaromír Ostrý.
Sokol v Drahanovicích slavil stoleté výročí, odpoledne byla na hřišti slavnost. „Někteří lidé zůstali. Ti potom večer neplatili, takže dnes asi proděláme,“ míní Ostrý. U vrátek každému dalšímu návštěvníkovi odlehčil na začátku večera o padesátikorunu.
Když si mladí koupí lístek, zpravidla pak chtějí dostat kromě muziky i pivo. Na to, jestli je každému už osmnáct, pořadatelé až tolik nehledí. „Nekážeme tady morálku. Když si někdo z mladých řekne, je možné, že to pivo dostane,“ připouští Ostrý.
Za týden zase
Víkend na to hraje Via Paběda ve Vojnicích na hasičské zábavě. V pátek pršelo, ale sobota se vydařila, a tak zábavě pod širým nebem nic nebrání.
Kromě piva obsahuje nápojový lístek i nealko, ale většina přítomných si dává panáka. Na odbyt jde hlavně zelená, višňová, jablečná vodka Jelzin a rum. „Musíme si dát něco na zahřátí,“ smějí se dvě dvacetileté dívky, které si objednávají u pultu vodku.
A kolik se za večer vytočí piva? „Záleží na počasí, když je horko, pijí lidi samozřejmě víc. Při hodové zábavě padne za čtyři dny i čtyřicet beček. Na dnešní večer jich máme připravených pět,“ říká pořadatel Břetislav Keclík. Lidi podle něj láká do Vojnic dobrá hudba, příznivé ceny vstupného i vyhlášené makrely.
Ještě po desáté večer přicházejí na zábavu další, nejsou tu jen místní. V rytmu hudby se pohupuje i starší generace.
Osmadvacetiletá Jitka Ledvinková z Těšetic přišla s přítelem a kamarádkou. „Potkám tady známé z okolních vesnic, s kterými se jinak nevidím. A to je na zábavách nejlepší,“ vysvětluje žena, která na zábavy chodí od patnácti let. Za poslední roky se podle ní příliš nezměnily. Jen místo džísek nosí mladí mikiny.
