Ve druhé půlce 17. století neměli španělští Habsburkové dostatek vlastních misionářů ochotných nastoupit obtížnou a nebezpečnou cestu misijní kariéry mezi indiány. Povolili proto, aby část misionářů tvořili poddaní středoevropských Habsburků, tedy i Češi. Kampaň na získání mladých misionářů začala psaním jejich žádostí, v nichž vyjadřovali tužby šířit křesťanskou víru a stát se „apoštoly Indií“, jak se tehdy nazýval americký kontinent. Podnětná kniha Pavla Zavadila, který roky pátral v archivech, aby posléze překládal a transkriboval zachovalé listiny, je výborem korespondence, jež vznikla při zámořských plavbách směřujících přes Atlantik do tehdejších „Západních Indií“.
Česká provincie vysílala do zámoří skutečnou elitu, mnozí se do Evropy již nevrátili a stali se významnými osobnostmi svých regionů. Zvídaví a vzdělaní jezuité popisují v dopisech klima, zvyky a postupné zabydlování v neobvyklém prostředí. Stali se nejstarší českou skupinou obyvatel různých částí Nového světa. Díky jejich zprávám měli jezuité v Čechách představu o tom, jak vypadají či chutnají mořští živočichové, zvířata v Čechách nevídaná či tropické ovoce, jaké panuje v tropických vysokohorských a oceánských oblastech podnebí a řadu dalších informací.
V jejich zprávách se lze dočíst i o neochotě původních obyvatel přijmout katolickou víru, což misionáři nechápali, a nejeden z nich se stal obětí domorodých vzpour. Přesto většina pisatelů patří mezi muže tolerantní, pokorné, schopné empatie a soucitu. Je pozoruhodné a dosud nedoceněné, že v malém suchozemském státě máme zachováno tak rozsáhlé a podrobné svědectví o každodenní realitě plavby přes oceán, nehledě na to, že se jedná o popisy mimořádně čtenářsky působivé.
Nejosobitější postavou byl Pavel Klein, z jehož korespondence se zachovalo nejvíce. Je výrazným předchůdcem cestovatelů-dobrodruhů. Z jeho dopisů vysvítá, že vedle misionářského poslání ho fascinuje poznávání nového světa, seznamování s neznámými věcmi. Všímá si zvláštností všedního života, vyslovuje kritické postřehy. Výbor je unikátní sbírkou prvních cestopisů, jež poskytují svědectví z celého tehdy známého světa. Překlady většinou z latiny těch nejzajímavějších dopisů vycházejí v češtině zcela poprvé.
Objemná kniha, od níž se však nelze odtrhnout po mnoho dlouhých večerů, je opatřena obšírnými poznámkami k textu včetně rejstříku a doslovu Simony Binkové a doplněna dobovými rytinami, mapkami a fotografiemi původních rukopisů.
Pavel Zavadil (ed.): Čeští jezuité objevují Nový svět
Nakladatelství: Argo, 2015
Hodnocení: 90 %
