Akcie, měny & názory Michala Skořepy: Koronakrize dlouhodobě změní také politiku
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Na stránkách prestižního amerického výzkumného institutu NBER se nedávno objevila studie, jejíž závěry naznačují, že koronakrize může mít dlouhodobé nepříznivé důsledky v politické rovině. Studie na základě empirických dat zjistila, že pokud člověk zažije takovou krizi v „citlivém“ (impressionable) věku 18–25 let, má to dlouhý nepříznivý dopad na jeho důvěru v politické instituce a politiky. Tento efekt se vyskytuje jen u zmíněného citlivého věku.
Autoři studie dále zmiňují data, podle kterých tato ztráta důvěry v politiku může vést k dlouhodobému poklesu volební účasti. Pandemií motivované vládní restrikce v ekonomice a v dalších oblastech života společnosti tedy mohou mít dlouhodobé dopady nejen na poli samotné ekonomiky (viz třeba změny v přístupu firem k režimu just-intime dodávek) a v oblasti zdraví a vzdělání, ale i pro budoucí volební účast dnešních mladých, a tedy pro politický vývoj. Snahám českých vlád v posledních letech nadbíhat především seniorům tedy koronakrize nejspíš přinesla dodatečnou vzpruhu.
Trochu to připomíná domácí průzkumy zaměřené pro změnu na dopady monstrózní vlny exekucí, která se českou krajinou prohnala v uplynulých dvou dekádách a s jejímiž následky se budeme potýkat nejspíš ještě další řadu let. I zde platí, že lidé, kteří prošli nebo procházejí exekucí, chodí méně k volbám. V tomto smyslu je vlna exekucí podobná vlně pandemické. Navíc ale platí ještě druhý efekt: že lidé, kteří jsou „nuceni“ přicházet s dlužníky v exekuci do styku, více volí extremistické strany slibující různá tvrdá řešení.
Že ekonomický cyklus ovlivňuje politiku, je všeobecně známo. Jak koronakrize, tak exekuce ale jasně ukazují, že to platí i u ekonomických událostí necyklického rázu.
Autor je ekonom České spořitelny
