Protagonisté ODS a TOP 09 jistě zabalí pokračování současné vlády do slov o reformním étosu. Pravda je, že pokud by kabinet skončil, pravice by prokázala pozoruhodnou neschopnost vládnout. Zatímco dosavadní turbulence padaly výhradně na hlavu Věcí veřejných.
Dál už se motivace ke společnému tažení káry rozcházejí. Největší zájem na dalším vládnutí má TOP 09, jeho konec by mohl ohrozit spojenectví se Starosty. Hlavním, ne-li jediným důvodem, proč hnutí STAN šlo do společného projektu, je prosazení nového rozpočtového určení daní. Přijetí či naděje této normy značně ovlivní i to, jak TOP 09 a STAN uspějí v podzimních krajských volbách. Samotné TOP 09 pak velmi záleží na konečném uzavření církevních restitucí.
ODS, byť už to není pravda, je stále vnímána jako hegemon na pravici, veřejnost jí přisuzuje – v dobrém i ve zlém – největší díl odpovědnosti za vládní politiku. Tedy i za prosazování reforem. Předčasné volby by docela určitě zastavily především důchodovou reformu. To ještě možné je, a ČSSD by to udělala. Podobný osud by čekal i velkou část reformy zdravotnictví. Oboje by pak levicovému kabinetu umožnilo i jiné nastavení daní. Pod stůl by spadl i další stěžejní plán ODS – finanční ústava. Krach reforem by pak bezpochyby následoval pád Petra Nečase a s ním spojených lidí ve vedení ODS.
Motivace Karolíny Peake příliš jasné nejsou. Zjevné ale je, že svým odchodem z VV – možná i nechtě – prodlužuje život Věcí veřejných ve vysoké politice. Předčasné volby by znamenaly jejich smrt. Přechod do opozice skalním véčkařům nejen umožní přežít, dokonce jim paradoxně dá i větší manévrovací prostor, než když byli vázáni koaliční smlouvou.
Soudržnost nové platformy nezávislých poslanců se dá sice jen těžko odhadnout, udržet ji ale nebude jednoduché. Restart Nečasova kabinetu nejspíš bude dočasný, dožití vlády se dá odhadnout na konec letošního roku, kdy budou bezpečně „pod střechou“ reformy i státní rozpočet na příští rok včetně rozpočtových výhledů.
