Polský model ukazuje, že stát může řídit energetiku i bez většinového podílu
V rámci debaty o možném odkupu minoritních akcionářů ČEZ prý z důvodu možnosti státu ovlivňovat energetickou politiku a ceny elektřiny nebude od věci podívat se k našim sousedům do Polska. Podíl státu v naší největší, zdaleka ne jediné, energetice ČEZ je necelých 70 procent. V Polsku jsou čtyři „původní“ energetiky, které jsou všechny obchodovány na burze. V největším výrobci elektřiny PGE má stát něco přes 60 procent, v největším distributorovi Tauron dokonce jen 30 procent, ve třetí Enea 52 procent a v nejmenší Energa zprostředkovaně přes PKN Orlen asi 45 procent. V ropném molochu PKN Orlen srovnatelném s ČEZ má polský stát lehce pod 50 procent.
Jsou tedy v Polsku vysoké ceny elektřiny a není tam stát schopen uplatňovat energetickou politiku? Nezdá se. V průběhu krize byly ceny silové elektřiny pro domácnosti v Polsku „zmraženy“ v přepočtu okolo tří korun za kilowatthodinu bez DPH, pro podniky jsou v souladu s pravidly EU ceny tržní. Funguje to tak, že je regulátorem stanovena „přiměřená“ tržní cena a její rozdíl proti „zmražené“ ceně pro domácnosti je prodejcům kompenzován z rozpočtu. Pro příští rok se počítá s úplnou deregulací, mimo jiné proto, že tržní ceny už jsou pod těmi regulovanými.
Polsko je v EU stále nejvíce závislé na výrobě z uhlí, které tam dělá asi 60 procent mixu. Vláda chce ale už do roku 2030 jeho podíl snížit asi na 20 procent a v posledních několika letech pro to udělala mnoho. Pořádá aukce na provozní podporu obnovitelných zdrojů. Má robustní kapacitní trh, který podpoří výstavbu plynových zdrojů i úložišť energie a rozvoj takzvané demand side response (odezva poptávky neboli proces, kdy se spotřebitelé energie aktivně podílejí na řízení spotřeby elektřiny, aby pomohli vyvážit síť, pozn. red.).
Regulátor nastavil příznivé podmínky pro rozvoj sítí a ve výčtu by se dalo pokračovat. Výsledky jsou vidět: podíl uhlí se snížil z 80 procent v roce 2021 na 63 procent loni a energetiky plánují v příštích patnácti letech investovat neuvěřitelných asi 4,7 bilionu korun. Akcie PGE pak za rok vyrostly o 56 procent, Tauronu o 108 procent a Enea o 86 procent a podílníci polských penzijních fondů si mohou spokojeně mnout ruce.
