Česko sužuje dluhový malér. Co s ním uděláme? Vláda působí chaoticky, opozice je naladěna obstrukčně, prezident si hlídá image. České veřejné finance jsou jako rozbitý výtah, jemuž se zpřetrhaly lana, řítí se dolů temnou šachtou a nikdo netuší, jestli ho zastaví nouzové brzdy. V této těžké chvíli by se premiérovi velice hodila podpora z Hradu. Získá ji? Rozhodně se o to snaží.
Kabinet finišuje svou představu o zastavení pádu do dluhové propasti. Celkově nové návrhy počítají se snížením deficitu o 186 miliard, což působí daleko lépe než předchozích 70 miliard. Pokud to tedy bude platit. Jinak hrozí, že malér bude pokračovat – sice už ne volným pádem, ale pořád ještě dost zběsilým tempem, bez šance na „měkké přistání“. Lze čekat, že proti úsporám se zvedne vlna reptání, zejména od těch, kteří nebudou na straně vítězů této rozpočtové hry, ale i od opozice. Zato prezidenta Petra Pavla bude chtít Petr Fiala mít na své straně.
Ať už vláda něco škrtne, nebo zvýší daně, pro ty, na něž opatření dopadnou, to bude mít stejný dopad: přijdou o peníze. Jde o to, komu se vezme a jak moc to pozná na své kapse. Tvrzení „budeme šetřit na státu, ne na lidech“ patří do světa politických legend. Zatím se kabinetu podařilo vytvořit tak akorát pořádný chaos, na veřejnost unikají desítky návrhů změn, přičemž řada z nich je vzápětí vetována. Premiér po návratu z dlouhé asijské cesty udělal v dané situaci to nejlepší, co mohl, když řekl: „počkejte a uvidíte“.
Jak se říká, zajíci se počítají až po honu. A peníze ve státní kase až poté, kdy rozhodne vláda – a následně parlament. Podívejme se na věc obecně politicky. Na první pohled jsou karty rozdány jasně. Kabinet má ve Sněmovně pohodlnou většinu sto osmi hlasů (nyní s odpadlíkem Ivo Vondrákem z ANO dokonce sto devíti). Deklaruje se jako pravicový, slíbil vyrovnat rozpočet, a to bez zvyšování daní. Měl by tedy přijít balíček tvrdých škrtů a úspor, který následně vládní většina poslanců bez velkých řečí schválí.
Tisková konference Petra Pavla a Petra Fialy
Tak jasné ani snadné to však není. Pětikoalice není úplně homogenní a není ani dokonale disciplinovaná. Navíc není na vládnutí kdovíjak dobře připravená. Proto veřejně zaznívá tak velká hromada rozdílných, místy až protichůdných návrhů. Pokud jsme Andreji Babišovi a jeho hnutí vyčítali zmatky a amatérismus, pak o sestavě Petra Fialy platí totéž. Rozdíl je v tom, že od toho prvního jsme nic jiného nečekali, od toho druhého ano. Zatím je to tedy zklamání.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
