Trumpovi hrozí ztráta kontroly nad Kongresem. Americké volby mohou otřást finančními trhy
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
- Demokratům k ovládnutí Sněmovny reprezentantů stačí získat tři křesla, o Senát bude boj mnohem těžší.
Klíčovou otázkou je Senát, který schvaluje soudce Nejvyššího soudu i členy vedení Fedu.
Ztráta obou komor by pro republikány znamenala vyšší politickou nejistotu i riziko častějších „shutdownů“.
Jednou z nejdůležitějších politických událostí letošního podzimu budou průběžné volby do amerického Kongresu, které proběhnou 3. listopadu. Ve hře je všech 435 křesel ve Sněmovně reprezentantů a 35 mandátů v Senátu. Zatímco demokraté potřebují získat pouze tři dodatečná křesla k ovládnutí Sněmovny reprezentantů, v Senátu potřebují čistý zisk čtyř mandátů, aby překonali současnou republikánskou většinu.
Od druhé světové války ztratila strana prezidenta kromě dvou případů křesla ve Sněmovně reprezentantů vždy. V případě Senátu je situace jiná, neboť se volí pouze třetina křesel, a tak výsledek závisí do značné míry na tom, ve kterých státech volby proběhnou. Letošní volební mapa se přiklání k těm, které v posledních prezidentských volbách hlasovaly pro republikány, což této straně skýtá určitou výhodu.
V každém případě výsledek voleb bude zřejmě velmi těsný. Podle aktuálních průzkumů i podle modelu našich kolegů ze Société Générale se jako nejpravděpodobnější scénář jeví návrat Sněmovny zpět pod kontrolu demokratů. Vzhledem k mimořádně těsné republikánské většině je totiž ovládnutí dolní komory poměrně snadno dosažitelné.
Boj o Senát
Klíčový význam letošních voleb tak spočívá v tom, kdo ovládne Senát. Právě ten totiž disponuje klíčovými pravomocemi při schvalování nejvyšších představitelů federální administrativy, soudců, členů Federálního rezervního systému a kandidátů do Nejvyššího soudu. Z tohoto pohledu mají volby přímé důsledky nejen pro politické fungování Washingtonu, ale také pro budoucí podobu měnové politiky, regulatorního prostředí a institucionální stability Spojených států.
Pokud by republikáni ztratili většinu ve Sněmovně reprezentantů, ale udrželi ji v Senátu, byly by dopady voleb relativně omezené. Ztráta kontroly republikánů nad oběma komorami Kongresu by se pravděpodobně odrazila ve vyšší úrovni politické nejistoty. Demokratická většina by mohla výrazně zesílit dohled nad exekutivou a rozšířit kontrolní pravomoci Kongresu. Zároveň by se zřejmě zkomplikovala vyjednávání ohledně financování federální vlády, což by s sebou neslo i riziko častějších „shutdownů“.
Takovýto výsledek by byl také spojen s mnohem vyšší nejistotou ohledně jmenování představitelů Fedu či Nejvyššího soudu. To by mohl Kongres pod vedením demokratů komplikovat či protahovat. Pro finanční trhy tak tento scénář představuje značnou míru nejistoty. Těžko tedy říci, která z variant by byla z ekonomického pohledu a pro finanční trhy skutečným vítězstvím.
