Pokud chce obchodník něco dobře prodat, připojí k tomu slůvko „chytrý“. Chytré telefony, chytré televize… nebo třeba chytré sítě. Právě ty se aktuálně týkají činnosti Energetického regulačního úřadu. Brzy se dost možná budou týkat i domácností. Vláda se v roce 2015 rozhodla uskutečnit Národní akční plán pro chytré sítě. Ministerstvo průmyslu a obchodu očekává, že přispějí ke stabilnímu provozu elektrizační soustavy.
Důvod je nasnadě – v Česku je v provozu čím dál více obnovitelných zdrojů, jejichž výkon úzce souvisí s počasím. Čím unáhleněji vzrůstá závislost výroby elektřiny na počasí v tuzemsku i v Evropě, tím více je třeba hledat nápravná opatření – chytrá i ta ostatní.
Podstata chytrých sítí spočívá v dálkovém řízení spotřeby. Součástí domácností by se měly stát chytré elektroměry alias smart metery, které budou komunikovat přímo s distributorem. Kromě zjednodušení formalit by prim měly hrát eventuální úspory díky řízení spotřeby.
Eventuální proto, že dosud není k dispozici podrobná analýza prokazatelných přínosů, ze kterých bude těžit běžný občan. Vzhledem k tomu, že plán odhaduje náklady do roku 2040 až na 155 miliard korun a odborníci se netají tím, že je z velké části zaplatí spotřebitelé, je potřeba takové analýzy zcela namístě. Nebylo by přece normální nalepit několikamiliardovou cenovku na produkt, u kterého není jasné, co dokáže.
S dostupnými informacemi teď nelze implementaci chytrých sítí s klidným svědomím doporučit, i když je možné připustit, že investice do nich nemusí být špatná. Může být ale předčasná, tudíž drahá. Nezapomínejme také, že v Česku desítky let fungují dvoutarifní sazby s hromadným dálkovým spínáním, takzvaným HDO. Ty pomáhají ke stabilitě sítí a šetří náklady spotřebitelům. A je otázka, zda nové sítě budou lepší o 155 miliard.
Autorka je předsedkyní ERÚ
