Na akcích, které pořádají nadšenci do kryptoměn, si lze všimnout možná nenápadných, ale o to příznačnějších jevů. Svébytného optimismu a zaujetí grafy s kurzem bitcoinu. Jedno souvisí s druhým, cena kryptoměn letí vzhůru.
Dříve či později tak člověk při návštěvě prostor, kde se komunita zrovna schází, narazí na řečenou křivku, jež de facto hlásá, jak držitelé kryptoměn bohatnou. Jejich radikální étos proti moci státu a finančních korporací tak nemusí pramenit z frustrace a zášti. Jestli právě kvůli tomu nakonec se „svou“ revolucí uspějí či pohoří, to je na jiné téma.
Další otázkou zůstává identita tvůrce bitcoinu, který používá jméno Satoshi Nakamoto. Jak ale s odkazem na své zdroje z americké Národní bezpečnostní agentury (NSA) uvedl bez dalších podrobností investor Alexander Muse, instituci se prý povedlo „Nakamota“ identifikovat.
Využila k tomu metody pokročilé jazykové analýzy, kdy „rukopis“ předpokládaného tvůrce bitcoinu našla v řadě dokumentů i elektronické komunikaci. Což mimo jiné značí, že špehovací program NSA funguje úspěšně dál. Asi další důvod, proč sázet na kryptoměny.
Pozornost nicméně nemusí přitahovat jen kryptoměny. Čeští vědci našli nový nerost, pojmenovali ho staročeskéit. Pro potřeby mezinárodní komunity dostal i anglickou variantu názvu – staročeskéite. Globální sláva zaručena?
Podívejte se, jak funguje platba bitcoiny:
